Hlídání

1. prosince 2015 v 17:45 | Janixka |  Infinite
"Víš, je jediná věc, kterou nechápu. Když to není tvý dítě, tak proč ho hlídáš?" "Protože mě o to požádala. Tak co jsem měl dělat, když mi na ní záleží a chci pro ní něco hezkýho udělat?" Bavil se Sungyeol s L. Sungyeol si našel přítelkyni, která má asi pěrileté dítě. Jediné co je na tom všem špatně je to, že Sungyeol a malý Sungjun si moc nerozumí. Sungyeol přivědl Sungjuna k ostatním klukům a chtěl aby se seznámili spolu a aby mu trochu pomohli. "Tak to tedy ne!" řekl Sunggyu. "Copak vypadáme jako chůvy? To že ses rozhodl se o něj postarat, to je moc hezký ale nečekej že se půjdeš někam zašít a budem ho hlídat my!" Vztekali se kluci. Narozdíl od nich se Hoya ztratil za malým Sungjunem a začali si povídat. Hoya byl zvyklí jednat s dětmi hlavně proto, že má sám malého bratříčka, kterého pozval aby se s Sungjunem seznámil. Oba budou rádi že budou mít kamaráda ve svém věku. Když malý bráška dorazil se Sungjunem si rozuměl jako nikdo jiný. Ale jakmile došlo na oběd, musel zakročit dospělí. Hoya se snažil dostat oba ke stolu a začít jíst, ale nedařilo se mu to. "Vy nebudete jíst?" zeptal se mile Sunggyu. "Ne, my si půjdem hrát." řekli kluci nastejně. "Koukejte si sednout ke stolu a začněte jíst! A dokud to nedojíte, tak se od stolu nehnete!" Zakřičel Dongwoo. Jelikož malý Sungjun neměl s Dongwooem žádnou zkušenost, tak se bál a malý bráška Hoyi Dongwooa ještě nikdy neviděl takhle vzteklýho. Proto oba poslechli. "Já už nemůžu." řekl malý bráška. "To dojíš!" vztekal se Dongwoo dál. Kluci na něj koukali nevěřícně a netušili že se v něm skrývá takové dábelské já. Když to oba malý chlapci dojedli, zeptali se slušně Dongwooa, protože ostatní jim do toho doteď nemluvili. "Můžeme si jít hrát?" Dongwoo se na ně podíval, koukl se jim na talíře a znovu se podíval na ně. "Co jsem vám řekl?" zeptal se Dongwoo už trochu mírnějším hlasem. "Že až to dojíme, můžeme si hrát." "Tak co tady ještě kluci děláte?" začal se Dongwoo smát. "Šlo mi jen o to, aby jste tady z toho nedělali holubník a uvědomili si, že vy tu ti hlavní nejste." Přiznal se Dongwoo a opustil jídelnu. Šel směrem ke dveřím. Malý Sungjun se zarazil. "Kam jdeš strýčku Dongwoo?" Na toto oslovení koukali všichni jako kdyby spadli z marsu. "Jdu se projít. Proč se ptáš, chceš snad jít se mnou?" "Ano prosím." "A bráška Hoyi půjde s námi?" "Mě se upřímně nikam nechce, já jsem rád že jsem vevnitř, mamka pořád chce abych byl venku." "Dobrá tak mi jdeme a za chvilku jsme zpátky." Kluci si procházku užili, hráli si v parku, houpali se na houpačkách a honili se okolo baráku a nakonec ho Dongwoo nesl domu v náručí, protože mu usnul na lavičce. Když se vrátili, jeho mamka tam se Sungyeolem už čekala na gauči. "No, kde jste tak dlouho? Vždyť už je půl desátý!" Začala křičet. Dongwoo neodpovídal, protože nesl unavené dítě. Odnesl ho do svého pokoje a uložil ho do postele. Dongwoo přišel s matce a nevěřil vlastním uším. "Co si to dovoluješ. Sama nemáš na malýho čas a tak ho dáš hlídat skoro neznámímu klukovi, kterýho znáš asi 2 měsíce. A ještě se vztekáš, že jsem ho unavil?" Dongwoo začal křičet. "Co si to vůbec dovoluješ? Tak si najmu hospodyni, nebo ho nechám doma samotnýho. Přivedl jsem ho trochu dýl, ale nemusíš se z toho okamžitě podělat strachy. Byl jsem s ním!" Matka neměla co mu na tohle říct, ale když našla slova okamžitě je použila. Začali tam na sebe křičet a když to slyšel malý Sungjun utekl. Matka si pro něj šla do pokoje a začala znovu křičet "Kde je?!" "Jak to myslíš kde je? Vždyť je...." Než to stihl doříct utíkal pryč a začal ho hledat. Matka nevěděla co dělat a začala se strachovat a upadla na postel zahlcená pocitem strachu. Dongwoo běhal po všech čertech až nakonec našel Sungjuna na lavičce kde malý předtím usnul. "Ten den s tebou byl skvělí, ale já nenávidím když se někdo hádá. Bylo to u nás doma normální a časté." Dongwoo vzal malého do náručí a utěšoval jako vlastního. Měl špatný pocit z toho že utek a když se vrátili matka byla štěstím bez sebe. Ale malý Sungjun chtěl něco říct tak se od matky odtáhl. "Jsi hrozná ženská, pořád se s někým jen hádáš a to mě štve. A jestli se budeš ještě někdy hádat se strýčkem Dongwooem, tak uteču tam, kde už mě nikdy nenajdeš!" Malý to myslel smrtelně vážně a nebylo to zrovna příjemné, ale Dongwooa zahltil pocit, který ještě necítil, a přitom by to rád pocítil znovu. Pocit pýchy na Sungjuna.
 

Zaučování nováčků

1. prosince 2015 v 17:44 | Janixka |  Infinite
"A už mají nějaký název skupiny?" "Jestě ne, ale už to mají za úkol. Do zítra to bude na internetu a jejich nynější fanoušci o jejich jméně rozhodnou." Bavil se Infinite manažer s manažerem nové skupiny, která chtěla prorazit. Měli těžkou cestu, ale nakonec z deseti to zvládlo šest, které hledali. "A kluci mají dělat teda co?" zeptal se zvědavě manažer Infinite. "Chtěl bych, aby tvý kluci pomohli s rozvojem vokálů a rapu u mých kluků. Nejsou zrovna nejzkušenější v mluvení ani ve zpěvu, ale vím, že jsou schopni to od někoho okoukat. A tvý kluci jsou ještě k tomu sehraní co se týče kroků v choreografii. To je takový bonus navíc. Když uvidí, že je to možné aby se sedm lidí pohybovalo jako jeden muž, budou se o to ze všech sil pokoušet taky." "Dobrá, tak já je tam přivedu." Dohodli se manažeři a už se pouze čekalo na to, až kluci dorazí na určené místo. Infinite tam na ně už deset minut čekali a nakonec přijeli. S názvem VIXX přijelo šest mladých kloučků. Kluci byli překvapeni z jejich věku a něvěděli jestli jim vykat jako důkaz, že jsou každý jinde, nebo jim tykat, jako že je berou za vlastní. Ale jejich rozhodování bylo zbytečné. Představilo se jim šest nových jmen do sbírky. Hongbin, Hyuk, N, Ken, Leo a Ravi. Sunggyu se hned ze zečátku zeptal kdo má jakou roli ve skupině a vzal si k sobě okamžitě leadera. Promluvili si o povinostech a možnostech rozhodování leadera a tak. Dongwoovi a Hoyovi se okamžitě zalíbil Ravi. Koukali na něj jako na obrázek. "Udělal jsem něco špatně?" zeptal se nechápající Ravi. "Ne, ne nic jsi neudělal. Jde jen o to, že jsme doufali že tu bude nějaký silný rapper, který bude dělat šaška ve své skupině." řekl Hoya. "Nejde o to dělat šaška Hoya. Jde o to, dělat takový to vysmátý tele. Jde o to, že smích dá dohromady i ty největší bručouny a je nejlepší, když to tzv. tele je rapper. Pak totiž lidi už nic víc vědět nechtějí. Něž to, jestli se umíš pořádně usmát." dodal Dongwoo. "Takže vlastně jsme tu od toho abychom dělali lepidlo mezi hádajícími se členy?" pochopil Ravi. "No přesně." vykřikli Hoya a Dongwoo najednou. Ravi byl šťastný, že to pochopil správně. Potom se leadeři vrátili a Sunggyu chtěl aby jim VIXX zaspívali písničku, kterou mají. Kluci se báli že něco zkazí a proto nezpívali naplno. Sunggyu to chvíli poslouchal aby oposlouchal hudbu. Stejně tak to udělali ostatní. Když VIXX dospívali Infinite jim hned vytkli, že do toho musí dát všechno, ikdyž se bojí. "Pokuď máte dobrý hlasy, nemůžete nic zkazit." Dal jim radu Sungjong. Infinite začali zpívat písničku Super Hero od této skupiny a VIXX samím překvapení nemohli zavřít pusy. Poté jim Infinite zaspívali jejich písničku a při té příležitosti VIXX viděli jak se Sunggyu k ostatním chová a jak se hýbou jako jeden muž. N se nechtělo na kluky křičet ale když se učili nový tanec vlastně nebylo na vybranou. N na ně křičel, ale když předtím slyšeli Sunggyua tak se jim to pořád zdálo mírné. Hoya a Dongwoo chtěli slyšet rap jakej jetě nikdo neslyšel. Věděli že Ravi má pronikavý hlas ale netušili že až takhle moc. Ravi je oba zaskočil velice příjemným způsobem. Když VIXX od Infinite poznali jak na to, jejich chování bylo stejné, jako to předvídal jejich manažer, který za tento skutek byl Infinite velmi vděčný.

"Autobus?"

1. prosince 2015 v 17:43 | Janixka |  Infinite
Kluci po svých koncertech si začali zvykat na určité peníze, jenomže ne vždy je stejný obnos a kluci, když měli méně, hůře s nimi vycházeli. "Jak to jako myslíš? Jako že nemáme peníze?" kluci neměli už tak dlouho koncert, že neměli ani na provoz jejich automobilů, ani jednoho tak aby to vydrželo tak dlouho, jako by chtěli. Když se někam měli dostat, fungoval jediný prostředek jak se tam dostat. Přesto že byli slavní, nikdo na ně nebral ohledy, jsou to lidi jako každý jiný. Nevzali je žádným dopravním prostředkem zadarmo a ke stopování se nesníží. Měli štěstí, že vše co potřebovali měli ve městě, kde byli ubytovaní. Ale jakmile to mělió být někde jinde, kluci rovnou museli nabídky i jiné odříkávat, protože jim jejich ego hvězdy a hlavně chlapa nedovolilo se snížit tak hluboko. Všichni se sešli v obýváku a poslouchali manažera. "Máme na zaplacení nájmu a potom už nám na moc věcí nezbývá. Takže budete muset si pořádně utáhnout opasky. Hoya, už žádnou novou kšiltovku. Dongwoo, žádnou novou bundu. Sunggyu, žádné motorkářské rukavice. Woohyune, žádný kloubouček. L, žádná kytara. Sungyeole, žádný drahý značkový kalhoty. A Sungjongu, máš zákaz se bavit s holkama z návrhářství, protože bys zase něco "omylem" objednal. Pochopili to všichni? Kluci když se tak nad tím zamyslíte, nejsme na tom zrovna teď nejlíp a snažím se, aby jsme během zbytku měsíce měli alespoň na to jídlo. Jelikož vím, za co nejčastěji utrácíte a teď jsem vám to vyjmenoval, nechci abyste biť jen chodili do těch obchodů. Nemusí všichni vědět, že jsme na tom mizerně." Všichni mlčeli, přesto že se jim to nelíbilo, nemohli s tím nic dělat. "Mám takovej nápad." Ozval se Sunggyu. "Co když po městě rozvěsíme plakáty že Infinite pořádají akci. My se musíme dostat běžně i mimo město tak bychom udělali to, že bychom jezdili městskou hromadnou dopravou a lidi budou všude, fanoušky neztratíme a nebudou vidět jak na tom jsme." "To není špatný nápad Sunggyu." ozval se L. "To máš pravdu, to není špatný nápad. Tak dobře, postarejte se někdo o ty plakátky a ať jsou pěkně vidět i na dálku. Ve tmě i ve světle. Musí to být akce století." Když manažer odešel z místnosti i se svými poznámkami ohledně jejich ekonomické stránky, ozval se Woohyun zmateně. "Autobus? Sunggyu, to nemyslíš vážně, ne?" Ostatní na něj koukali a všimli si že jeho ego to prostě nezkousne. I jiní s tím měli problém, ale neozvali se protože je to na jednu stranu dobrá věc a alespoň ikdyž teď nemají moc koncertů tak budou lidem na očích a nestratí se jim. Začali tam Woohyuna uklidňovat, že on to zvládne stejně jako každý jiný. "Ale co když ne?" "Zaručeně to zvládneš, vždyť jsi přece člen Infinite a ti zvládnou všechno ne?" podporoval ho Hoya. Woohyun se uklidnil a akci prováděli skvěle.
 


Vztah ?

1. prosince 2015 v 17:42 | Janixka |  Infinite
Doteď se kluci setkávali se samíma chlapskýma skupinama ale bylo načase poznat se i s ostatními. I s děvčaty. Kluci byli na Music Awards a mimo to že dostali cenu, přišli za nimi i skupiny se kterými se kluci baví jako kdyby se znali odjakživa. Mimo B.A.P, BTOB, UKiss a mnoho dalších tam přišli i MBLAQ a povídali si. V tu chvíli Cheondung řekl. "Kluci, chtěli bychom vám představit naše kamarádky a mou sestru ze skupiny 2NE1. Kluci se seznámili s další skupinou. Přesto že jich znali už spousta, s touto skupinou nikdy nepřišli do styku a v tu chvíli bylo vidět, jak Hoya má problém ze Cl spustit oči. Kluci se jen usmívali, protože věděli, že s tím nic neudělají. Krom jedné věci. "Co kdybychom jim domluvili rande? Schválně jestli by na sebe koukali stejně?" zeptal se Cheondung. Všichni co tam byli kývly. Druhý den jim kluci zařídili rande. Řekli každému z nich něco jiného samozřejmě, ale když na to přisli, tak si začlai povídat a bylo jim jedno že to takhle kluci s holkama domluvili. Cl a Hoyovi se první rande vydařilo a tak se domluvili na dalším. Na to ale ani jeden nemohl dorazit, kvůli jednotlivým skupinovým zkouškám. Několik dalších zchůzek se také nepodařili ale přesto že se to nedařilo to ani jeden nevzdávali. "Víš co? Prostě se na ty zkoušky se skupinama vykašleme a půjdem spolu někam. Co ty na to Cl?" zeptal se Hoya. Samozřejmě že Cl souhlasila a další rande se konečně po nějaké době uskutečnilo. Kluci i holky byli rádi že jim to šlape ale jakmile přišli na to že kvůli tomu byli mimo co se týče skupiny, žačalo jim to pořádně vadit. Snažili se je roztrhnout, ale jak jim to šlapalo, tak něměli jediný důvod se rozejít. Skupiny se domluvili že to překazí na toho druhého jim nakukali nehorázné špíny, které nebyli ani pravda v mnoha směrech. Tak vztah zkončil, ale oba z toho byli smutní a tak se tyto dvě skupiny sešli aby to urovnali, protože se nesoustředili ani na tance ani na texty. Přiznali se že je pošpinyli navzájem. "A vy si myslíte že jsme to nevěděli? Hned nazačátku jsme věděli že se o to pokusíte a tak všechno co byste na nás mohli mít jsme si vysvětlili." řekla Cl. Hoya pouze tiše souhlasil. "Takže jste jen hráli, že se spolu nebavíte? nebo co?" zeptal se trochu nabroušeně Woohyun. "Přesně tak, jen jsme to hráli ale vám to nedošlo, tak to bylo v pohodě. Jediný kdo nás kryl byl Sunggyu, protože jsem mu vždy říkal když odcházím." přiznal Hoya. "Tys to věděl a nic si nám neřekl?" Cítil se dotčeně L. "Ano, věděl jsem to, sám jsem mu řekl, že mi to nevadí, ale že chci vědět když odchází a Hoya akorát splnil můj požadavek." usmál se Sunggyu. "Je vidět že nemáte takové vztahy, jaké jsou ve skupině potřeba. Ale nebuďte smutní, my to taky nevěděly." Ozvala se Bom. "Vypadá to že mezi námi taky nejsou takové vztahy, které bychom chtěli." Souhlasila Minzy. Hoya a Cl spolu zůstali a ostatní se to naučili respektovat, a udělali vždy jeden den v týdnu, kdy se mohli spolu sejít.

Překvapení

1. prosince 2015 v 17:42 | Janixka |  Infinite
"Sunggyu má zítra narozeniny, tak co mu vymyslíme?" kluci se zamýšleli nad narozeninovými dárky, ale i nad oslavou jako takovou. Co mu připravit aby se mu to zaručeně líbilo? Klukům to nedalo spát už nějakou dobu a za dva týdny nic nevymysleli. "Co takhle mu vymyslet večírek, který bude orientovaný na nějaké určité téma?" navrhl Sungjong. "To není špatnej nápad Sungjongu. Ale jaký téma? To je další věc nad kterou teď musíme přemýšlet." přemýšlel dál Woohyun. "Vy to moc dramatyzujete. Prostě uděláme oslavu na pódiu mimo koncert. Otevřem šampáňo a budem mu blahopřát. Vidím to na to, že zavoláme nějakým jeho kamarádům, který třeba dlouho neviděl a rodinu. A pak možná ještě má nejradši ze všech skupin MBLAQ. A je dokonáno, já nechápu nad čím furt chcete přemýšlet." oznámil Hoya znuděně a koukal na ostatní jako na hrozný myslitele. "Hoya má pravdu, už mě z toho přemýšlení taky bolí hlava, tak toho nechme a udělejme to tou nejsnažší cestou ne?" souhlasil s nápadem Dongwoo. "Tak to tak uděláme." oznámil na celé kolo L. "A máme to za sebou." ohlásil Sungyeol. "To ještě ne." oponoval Woohyun. "Ta nejtěžší práce nás teprve čeká." oznámil Woohyun a otočil se na všechny. Ti kývli a dali se do práce. Někteří začali obvolávat jeho rodinné příslušníky, někdo volal jeho kamarádům ze střední a ostatní se kterými neztratil kontakt a zbytek volal MBLAQ. Vždycky to bylo stejné. "Děláme oslavu pro Sunggyua a byli bychom rádi, kdybyste to oslavili s námi." Buď řekli že si to rozmyslí a asi za hodinu se ozvou, nebo řekli ano. Nikdo jim to ale neodřekl. Tím pádem měli potvrzeno 43 lidí. Ještě že to tvoří na stage, jinak by měli problém je někam nacpat. Když Sunggyu dorazil, nikdo tam nebyl. Obcházel celé pódium, ale vážně tam nikdo nebyl, přestože mu řekli že se tam sejdou. Sunggyu byl zklamaný, nejen že na jeho narozeniny zapomněli, ale i se na něj vybodli a udělali takovou boudu. Myslel si, že tohle má znamenat, že z Infinite má odejít. Otočil se a šel pryč. Co ale neobcházel, to byli sedačky. Všichni vyskočili ze svých míst a s dárkama se hrnuli k němu. Sunggyu se rozplakal a doufal, že další překvapení nebude. Jinak by se složil. "Tak co? Stačí ti to? Ptám se protože to není všechno." usmíval se Dongwoo. "Má pravdu Sunggyu, otoč se na stage." oznámil culící se Hoya. Sunggyu se otočil a koukal na své kamarády MBLAQ jak zpívají jeho písničku 60sec. Byl radostí bez sebe a tak je po písničce všechny shromáždil a poděkoval jim. Dali si společně dort a vše už bylo dobré. Když dojeli domů, čekal ho ještě jeden dárek. Byl od jeho otce a u něj byl vzkaz. "Vím že jsi ji vždycky chtěl, ale nechtěl jsem ti to dávat před ostatníma, tohle má svou váhu mezi otcem a synem. S pozdravem táta." Když tu velkou krabici Sunggyu otevřel, viděl že je to elektrická kytara, kterou si přál nedávno. Hned začal hrát a na každé rodinné shledání si ji od té doby bral s sebou.

Rada Za Radou

1. prosince 2015 v 17:41 | Janixka |  Infinite
"Už toho začínám mít vážně tak akorát dost. Co mám dělat to mi někdo řekne?" Woohyun začínal chytat klasickou krizi. Jelikož nedávno ukončil další vstah s dívkou, začínal toho mít tak akorát dost. Všechny mu připadali stejné, přitom byla každá v něčem jiná. Každá se chovala jinak, vypadala jinak, ale přesto byli všechny stejné. "Prosimtě uklidni se, jsou tři hodiny ráno a kluci ještě spí. Můžeš být rád že to vytáhlo jen mě. Protože Sungyeol, Dongwoo, Hoya a možná i L by tě za to ukamenovali. To mi věř." prohlásila rozespalá osoba, přicházející z jednoho z pokojů do hlavní haly. "Sunggyu? Nech mě být, jsem znechucen světem ve kterém žiju. Je to obyčejný život se samejma problémama. Co mám ksakru dělat?" ptal se zoufalý Woohyun. "Sedni si tady a řekni co tě na tom úplně nejvíc trápí." Sunggyu když to dořekl, tak dopadl na pohovku a vypadalo to že se snaží znova usnout, ale pozorně poslouchal Woohyuna. Woohyun začal vyprávět jeho poslední zážitek s poslední dívkou, kterou měl. Sunggyu mu ale uprostřed jeho vyprávění opravdu usnul. Woohyun si toho naštěstí ani nevšiml. Než zkončil vyprávět Sunggyu byl opět vzhůru a měl pocit, že se mu o tom co mu tu vyprávěl Woohyun dokonce zdálo. Byl z toho šílenej, přece se mu nebude zdát něco takového. "Woohyune ty chceš klasickou radu viď? Tak já ti něco řeknu. Není to v těch holkách že je to pořád to samí, kluci si korigujou svý vztahy, na to jsi ještě nepřišel?" zeptal se Sunggyu ale Woohyun jen krčil rameny. "Těď mě poslouchej pořádně..." Sunggyu byl natolik unavený, že usnul během rozhovoru. "To ti můžu říct i já co ti Sunggyu chtěl říct." objevil se v místnosti Eli z U-Kiss. "Chtěl ti říct, že máš udělat něco střelenýho, něco jinýho, nějak se odvázat, ale musíš si to korigovat sám. Nesmíš to nechat na tej holce. Ta o tom neví nic." Woohyun oněměl. "Co tady vlastně děláš Eli?" "Byli jsme sem pozvaný ale to je teď jedno. Ber to tak, že ta holka se nemusí dozvědět, že jsi jí zahnul, a pokud to tak nechceš, tak si prostě najdi nějakou holku, která nechce vztah, ale jen si zařádit, víš přece co myslim ne?" Mrkl Eli na Woohyuna. "Možná máš pravdu." kývl Woohyun. "To si piš že mám pravdu, a stejně tak ji měl Sunggyu, jen to nestihl doříct, co tady vlastně tak brzo ráno strašíš? My si s klukama mysleli, že tady bude mrtvoa ty se tu producíruješ ze strany na stranu a utrápil jsi tady malýho Sunggyua. Pomoz mi trochu, odnesem ho zpátky do postele. Nechci si hrát na nějaký rambo že ho odnesu sám, když je to tvůj starší brácha." "Cožě?!" zastavil se Woohyun. "Ne že bych něco věděl o tvý rodině, ale tak už to chodí. Klučičí party jsou buď jak bráchové, od nejmladšího do nejstaršího bo jako otec a synové, ale na to je Sunggyu dost mladej, a podle toho co jsem viděl, i dost unavenej na to aby se o vás staral jako o svý parchanty." Eli o tom ani nevěděl ale Woohyunovi dával dost dobrý vize do budoucna jak o holkách, tak o jejich skupině. "Ikdyž to vypadá jako že vám dělá tátu protože je dost vyšťavenej. Věř mi, já to znám. Nejhorší je dělat zástupce, celou dobu to neděláš, takže v tom nejsi zběhlej a ani připravenej na to, že tě budou obírat o energii." Woohyun se zamyslel a dál si povídal s Eliem. Napadlo ho totiž, že kdyby se se Sunggyuem něco stalo, tak on by byl ten "záatupce".

Hello Baby 4/4

1. prosince 2015 v 17:41 | Janixka |  Infinite
Pár týdnů to takto fungovalo. Děti si opravdu našli k ostatním tatínkům cestu a dokonale si rozumněli všichni dohromady. Ale všechno hezké jednou končí a tak končí i Hello Baby Infinite. Kluci stáli na místě předání i s dětmi po svých bocích. Děti si na ně zvykli natolik, že ani nechtěli od nich odejít a vrátit se k jejich normálnímu životu. Z Infinite to obrečel každý, stejně tak každé dítě. Když začalo loučení přišli vždy nějací rodiče a to dítě vědělo, že musí jít. Postupně se rozloučili všichni, jen malé holčičky pořád utíkali od svých rodičů zpět za tatínkem Dongwooem a Hoyou. Zůstávali jim po boku ale to už ani Hoya, ani Dongwoo nevydrželi a začali brečet. "Takhle by to nešlo." Podíval se Dongwoo na Hoyu. Hoya jen kývnul na souhlas se slzami v očích. Dongwoo vzal malou holčičku, o kterou se tak rád staral. Rodičům podal všechny nakoupené hračky a oblečky pro ni a v poslední řadě jim dal do náruče i jejich malou dcerku. Přesně tak to udělal Hoya, aby malá holčička neměla šanci se k němu ještě jednou vrátit. Když se rodiče otočili i s dětmi a šli pryč malé holčičky koukali na plačící Dongwooa a Hoyu. "Mám tě ráda tatínku Dongwoo." "Taky tě mám ráda tatínku Hoya." Kluci se složili jako domečky z karet a ve sněhu leželi plačící na zemi. Ostatní je pak sbírali, když malé holčičky zmizeli z dohledu, aby neviděli, že kluci nejsou schopni ani sami vstát. "Tak to byla zase jednou zkušenost co?" podíval se na ně všechny napůl rozpadlé manažer. Když je odvážel domů, pořád všichni plakali a když po dětech v domě uklízeli, začalo vzlykání na novo. Viděli tam společné fotky a některé obrázky, které jim děti malovali. Kluci byli totálně na měkko a netušili, jestli se z toho ještě někdy vyhrabou. Po půl roce, když jim začalo turné, byli v číně. Všechny jejich děti tam byli i se svými rodiči. Děti v přední řadě a rodiče v řadě za nimi. Děti na jejich písničky tancovali a zpívali z plných plic. Když to kluci viděli, vzali si je za sebou na pódium. Když fanoušci viděli jak jejich idolové jdou pod pódium, začali křičet z plných plic a když se vrátili na jeviště s bandou dětí, zazněl hlasitý potlesk. Na velké obrazovce za nimi se začali promítat jména jejich malých přírůstků. Kluci zpívali jako nikdy a tento nahraný koncert dodnes sledují velice rádi.

Hello Baby 3/4

1. prosince 2015 v 17:40 | Janixka |  Infinite
Když na tohle Hoya koukal, vstal a začal se hrnout ke dveřím kluci ho ale zastavili a koukali dál na kamery. "Tak si chcete hrát, nebo chcete svačinku?" Nikdo neopovídal kromě Lee. "Dáme si svačinku. Zmrzlou svačinku prosím." "Ty bys chtěla tu zmrzlinu co máme v mrazáku viď?" zeptal se Dongwoo a na zmrzlinu reagoval každý. Dongwoo šel s doprovodem sedmi dětí k mrazáku a vyndal zmrzlinu. Všem ji rozdělil až na něj nezbylo. Malá holčička tatínka Hoyi, Lim, přišla k Dongwoovi a sedla si vedle něj. Pomaličku nabírala zmrzlinu a když jí měla na lžičce dostatek, namířila ji Dongwoovi do pusy. Dongwoo otevřel pusu a holčičce poděkoval. Lim ukázala prstíčkem aby šel Dongwoo blíž k ní a dala mu pusinku na tvář. Dongwoo byl mile překvapen a hned ji objal. Lee taky přišla tatínkovi dát pusinku a tak Dongwoo byl v obležení žen. Večer, když se připozdívalo šel Dongwoo uložit děti. Všechny je nechal se samotné obléknout do pyžámek a mezitím spojil postele tatínků. Chtěl jim přečíst pohádku a chtěl aby všichni byli na jednom místě a ne na podlaze. Před tím než všichni usnuli si je Dongwoo obešel a objímal je a přál jim dobrou noc. Překvapivě, od všech sedmi dětí dostal alespoň jednu pusu na tvář, nebo na pusu. Všichni při pohádce usli. Sungyeolův, Lův, Sungjongův chlapec a Lee leželi na Dongwoovím břiše a ostatní okolo nich. Kluci pak přišli do pokoje a viděli je tam spát. "Přes kameru to vypadalo že tu ještě nějaký místo je. Ale koukám že není." usmál se Sunggyu. "Ale je." ozval se Dongwoo. "Hoya, můžeš sem?" zavolal si ho Dongwoo k sobě. Dongwoo se s Hoyou vyměnil a tak Hoya teď byl v obležení dětí. Dongwoo a ostatní přisunuli ostatní postele a převlíkli se taky do pyžam. Udělali to tak šikovně, že všichni spali na sedmi postelích pohromadě. Ráno se ale půlka z nich probudila na podlaze. Jen Hoya měl jisté místo přímo uprostřed. Dongwoo se v noci probudil a šel spát do Leeniny postele a ostatní jako L, Sunggyu, Sungyeol a Woohyun spadli z postele v noci a ani si toho nevšimli. Ráno přišel manažer a začal křičet. "Kde jsou ty děcka?" Dongwooa to probudilo a běžel se hned podívat, jestli pořád spí. Pořád spali u tatínků a Dongwoo tedy šel za manažerem, vrazil mu pěstí do břicha a zašeptal nabroušeným hlasem. "Co tu řveš?! Je ráno, je brzo ráno tak všichni ještě spí." "No ale vy se musíte učit novou choreografii." odpověděl zničeně manažer. Dongwoo se podíval na dveře pokoje, ve kterém všichni spali. "Tak já je dojdu vzbudit." nabídl se Dongwoo. Šel do místnosti a koukal tam na své kamarády a jejich nové přírůstky. Nejdříve vzbudil ty, kteří byli na zemi. Postupně potom vzali všichni své děti a v salonu, kde se učili nové kroky, jim připravili žíněnky a vedle nich oblečení do kterého se převléknou až se vzbudí. Kluci začali zkoušet a postupně se začali probouzet všechny děti. "Raz, dva, tři...nešlapej mi po noze!" Zakřičela choreografka. "Promiň, ale tak si mě nemáš stavět dopředu, když jsem před 10 minutama vstával a neměl jsem ještě svý ranní kafe." Odpověděl Sunggyu. Jeho chlapec se začal smát, ale bylo to tak potichu, že to nikdo neslyšel. Chlapec šel do kuchyně a bylo tam pár lidí a tak se zeptal. "Neudělal by prosím někdo ranní kafe pro tatínka Sunggyua?" Děvčata se ochotně chopila tohoto úkolu a tak Sunggyuovi udělali kafe. Chlapec mu to pak donesl a když vešel zpět do salonku, všiml si že ho tatínek Sunggyu zřejmě hledá mezi ostatními. "Tatínku Sunggyu." ozval se chlapec který držel hrneček s horkou kávou. "Něco jsem ti přinesl." usmál se chlapec. Sunggyu koukal na chlapce, jak kráčí k němu a nese hrněček plný tmavé kapaliny. "Ty jsi brouček, děkuju. Ale kam jsi šel? Hledal jsem tě tu." usmál se Sunggyu nadšeně. "Šel jsem poprosit ty slečny v kuchyni jestli by ti ji neudělali." Sunggyu nevěděl jak mu poděkovat. Vzal mu hrneček, položil kousek dál od nich a obejmul ho. "Tak takhle se tvoří vztahy." poznamenal Dongwoo.
O pár měsíců později, kdy už kluci naprosto věděli věci, které mají jejich děti rády si začali na den vyměňovat děti. Snažili se o to, aby děti měli ke všem stejný vztah, ale po pár měsících co už uteklo, a děti trávili čas se svými tatínky, to už nešlo. Kluci z toho byli zklamaní, protože se k ostatním chovali hůře než k těm svým. Dongwoo byl jediný, kdo to zvládal a snažil se klukům dávat rady. Ale kupodivu to nějak nezabíralo. "Co budeme dělat?" zeptal se zoufalý Sunggyu. "To je přece jasný, ne každý jim sedne ale když budou v prostředí neznámých lidí, změní názor. Když jeden tatínek nestačí, tak budou dva, jeden co nemá rád děti, jeden co je má rád a spousta neznámích lidí. Víte co to znamená?" zeptal se Dongwoo. "Ne, ani náhodou." ozval se Hoya s nechápajícím pohledem. "Tak trochu jinak. Prostě půjde jeden taťka a manažer buď do města, nebo na koncert, nebo tam někam. Už to chápete?" zeptal se Dongwoo znova. "Jo chápem, ale to chceš všude tahat manažera?" zeptal se Sunggyu. "Sunggyu, my upřímně nemáme moc na výběr." "No tak dobře." Souhlasili všichni.

Hello Baby 2/4

1. prosince 2015 v 17:40 | Janixka |  Infinite
Kluci když najdou své dítě, tak dostanou i peníze aby dětem koupili něco na sebe. Zašel tedy s Lee i do krámku s dětským oblečením. "Líbí se ti to?" Dongwoo nechal Lee aby se do růžového svetříku oblékla sama. "Ne." Odpověděla Lee. "A co by se ti tedy líbilo? Jakou máš oblíbenou barvičku?" "Modrou." "Modrou? Tak seženeme něco modrého ano?" Lee přikývla. Dongwoo našel modré tričko s logem Infinite a navrhl ho Lee. "Je hezké." "Tak ho vezmeme ve větší velikosti a budeš ho mít na spaní?" "A podepíšeš mi ho potom?" "Ale jistě." obejmul Dongwoo svou svěřenkyni s úsměvem. Dongwoo tedy vzal větší triko na spaní s logem Infinite a jedno modročerné proužkované triko. Koupil jí i kalhoty, protože ty které měla doteď už něco zažili. Ale svetřík je potřeba. Takže našel ještě modrou mikinu ve stylu, který se Dongwoovi velice zamlouval. Všechno vzali do tašky a šli domů. Když došli domů, Dongwoo se divil, že ještě nikdo nebyl doma. "Ahoj. Jsme doma." zakřičel na celý dům, přesto že věděl že tam nikdo není. Vyndal veškerý nákup na stůl a Lee byla unavená, tak si šli lehnout. Bylo už asi osm večer a tak se došli vykoupat a lehli si do Dongwoovi postele oba. Kluci po čase našli své děti bez nápovědy, kromě Sungyeola, tomu to dítě přivedli, když viděli jak si neví už rady. Všichni si odvedli své děti domu a když přišli, viděli jak Dongwoo a Lee spolu spokojeně spí. Koukli se na triko, které měla Lee na sobě a začali se usmívat. Bylo ale těžké umlčet děti, které křičeli, že jsou unavené. Tak je dovedli do postelí a jelikož postele pro malé příspěvky měli přijít až zítra tak oni spali na zemi a děti v jejich postelích. Ráno děti byli vzhůru jako první a malý chlapeček probudil Sunggyua. Byla to těžká práce, ale nakonec to zvládl. Sunggyu měl nejstaršího, kterému bylo šest let. "Tatínku Sunggyu, vstávej." Nechtěl ho mlátit a tak ho jen pošťuchoval. Sunggyua to kupodivu probralo. Viděl jak všechny děti sedí v obýváku a navrhl jim. "Co takhle, kdyby jste všichni šli probudit své tatínky? Ale pěkně po jednom." Všem se rozzářila očička. Sungyeol měl trochu drsné probuzení, protože malý chlapeček po něm začal normálně chodit. L jeho chlapeček probudil tak, že mu sebral peřinu. Sungjonga chlapeček tahal za rukáv silněji a silněji dokud ho neprobudil. Woohyuna jeho chlapeček mlátil do ruky, jen tak jemně, aby ho to moc po ránu nebolelo. Hoya a Dongwoo jsou jediní, kteří mají na starosti holčičky a Hoyu probudila takovým způsobem, že ho začala hladit po vlasech. Hoya byl překvapený, že holčička na to že je tak malá, má pochopení pro to, že drsné probuzení vede jen ke zlosti. Dongwooa bylo nejtěžší probudit. Lee vklouzla k němu do postele a objala ho. Dongwoo malou holčičku také objal ale přesto dál spal. Lee se bála že ho sama neprobudí a tak se přitulila ještě blíž a Dongwooa pořádně stiskla. Dongwoo to cítil dost silně a otevřel oči. Viděl jak se na něj Lee upřeně dívá a dala mu pusinku. Poté se začervenala a utekla z jeho postele. Dongwoo byl překvapen že si k ní takhle rychle našel cestu.
Celý den měl Dongwoo strávit s Lee sám a měli jít nakoupit něco k jídlu, protože kluci šli nakoupit to co včera nestihli. Hoya chtěl dosáhnout stejného, nebo alespoň podobného výsledku jako Dongwoo a tak se také snažil dostat se blíže k dívce. Během dne na to mysleli všichni. "Jak je možné že si takhle rychle porozumněli?" Všichni zkusili různé metody aby se k nim přiblížili, ale moc jim to nešlo. Uvědomili si, že to asi nebude tím jak se Dongwoo chová, ale že je to prostě v něm. Dongwoo a Lee nakoupili spoustu jídla. Něco pro kluky aby jim to chutnalo a něco pro malé nezbedy aby to jedli všichni. Když si Dongwoo přečítal složky dětí, zjistil že něco mají rádi všichni a to Kimči. I kluci to měli rádi a tak udělali kompromis aby toho nemuseli kupovat tolik. Když se vrátili domů, ještě nikdo ze svého nákupu nebyl zpátky. Tak začali s vařením. Kluci se vrátili až po pár hodinách a to už Lee a Dongwoo měli po obědě a šli si na dvilku lehnout. Kluci koukali že spí zase u sebe. Bylo to zvláštní ale přitom strašně krásné. Všichni se najedli a šli si lehnout k nim na podlahu. Všichni tam leželi a kluci se po jednom probouzeli. Všichni měli stejný nápad a to jít do místnosti, ze které budou pozorovat jak se Dongwoo bude chovat až zjistí že tam se všemi dětmi je dočista sám. Všechny děti byli už vzhůru a hráli si plácanou. Dongwoo se probudil jako poslední a sedl si. Všechny děti byli okolo něj v kroužku a hráli si. Když si Dongwoo sedl, všichni na něj koukali a zastavili hru. "Kdepak je tatínek Hoya?" zeptal se malé holčičky sedící přímo naproti němu. Ta se pouze přitulila k chlapci vedle ní na důkaz že je dost stydlivá. Dongwoo se tedy zeptal toho nejstaršího a to svěřence Sunggyua. "Prosím tě, kde je tatínek Sunggyu a nevíš kdy se vrátí?" zeptal se mile Dongwoo že se i schovávající se holčička na něj podívala. "Tatínek Sunggyu někam šel i s ostatními tatínky. Ale nevím kam šli." "To nevadí. Děkuju." usmíval se pořád Dongwoo. "Tatínek Hoya bude asi někde s ním." ozvala se stydlivá holčička. Dongwoo byl ostále překvapenější a překvapenější jak si s dětmi rozumí. "Děkuji ti...ehm." Já jsem Lim" "Dobrá, děkuji ti Lim."

Hello Baby 1/4

1. prosince 2015 v 17:39 | Janixka |  Infinite
Jako každá klupina K-popu se i Infinite rozhodli, že se budou starat přibližně půl roku až rok o dítě. Netušili ale, že jim předhodí různé úkoly aby své děti našli. Dostali instrukce a kluci šli hledat. Bylo léto a tak kluci oblečený jen v tričkách s krátkými rukávy se rozutekli každý do jiného kouta parku. Dostali záchytné body, jak se každé dítě bude chovat. Postupně kluci přiváděli děti, o kterých si mysleli, že by to mohli být oni, ale většina se netrefila. Jediný kdo se nevrátil nějak extra brzo, byl Dongwoo, který s jednou holčičkou sotva tříletou seděl na pískovišti a povídali si a hráli si jako nejlepší kamarádi. Když jí Dongwoo řekl, jestli nechce jít s ním holčička souhlasila a šla se svým kamarádem k porotě. Vedl jí za ručičku a poskakovali si spolu až do hlavního stanu. Dongwoo byl jediný, kdo se trefil, hned na první pokus. Byli z toho oba nadšení a vrátili se na pískoviště. Kluci měli každý hledat jiné dítě, proto když viděli že Dongwoo si hraje s někym, kdo nemá rysy jako dítě napsané v jejich papírech je nechali být a hledali dál. Kluci po dvou hodinách nevěděli které dítě ještě neměli v hlavním stanu a proto manažer přišel za Dongwooem. "Kdyžtak můžete jít domů se najíst. Támhle je její rodina, řeknou ti všechno co bude potřeba." Holčička dobře rozumněla tomu, co manažer řekl, přesto že se manažera bála a snažila se od něj držet dál a schovávala se za Dongwooa stoupla si, a odvedla si Dongwooa k rodičům. "Dobrý den já se jmenuji Dongwoo a budu se starat o vaši holčičku a budu ji rozmazlovat, to slibuji." usmál se a představil se Dongwoo rodičům. "Jmenuje se Song Lee. Má ráda..." Dongwoo pečlivě poslouchal instrukce, co ráda jí a s čím si nejraději hraje. Byl tak šťastný, že mu bylo jedno ikdyby mu nacpali tunu úkolů. "Uděláme si ještě jednu zastávku ano?" zeptal se Dongwoo holčičky. Ta byla také šťastná a bylo to na ní znát. "Ano." Vykřikla. Dongwoo měl u sebe dost peněz a tak šel Lee koupit hračku, kterou si sama vybere. Vešli do obchodu a Lee se rozzářila očička. Zřejmě nechodila do hračkářství často. "Lee, teď si můžeš vybrat hračku, kterou bys chtěla u nás doma mít. Protože my jich tam moc nemáme." usmál se omluvně Dongwoo. Lee ho objala a koukala mu přímo do tváře. "Já chci aby sis se mnou hrál ty." Dongwoo se usmál a trochu zčervenal. "Tak si koupíme hračku, která se nám bude líbit oboum ano?" "Ano." ozvalo se malé děvčátko u Dongwoových nohou. Procházeli jednotlivé uličky a koukali jeden na druhého, o které hračce řeknou že je hezká. Nakonec zbývala poslední ulička a Lee koukala na jediné místo. Našla tam obyčejné omalovánky. Strašně se jí líbili že od nich nechtěla jít pryč. "Lee, co takhle koupit plátno a budeme si tvořit vlastní obrázky." napadlo Dongwooa. "Ano, to by bylo skvělé." smála se Lee. Dongwoo tedy koupil sadu na malování ale aby Lee překvapil, koupil jí i ty omalovánky, které se jí tak líbili. Dongwoovi se také líbili, měli úplně jiné obrázky než ostatní. Byli tam těžší obrázky ale přitom všechny byli krásné. Dongwoo to u kasy skryl, aby Lee doma překvapil a požádal prodavačku, jestli by mu to nemohla zabalit aby to neviděla. Ta jeho přání vyhověla.

Kam dál