Červen 2011

část 11

30. června 2011 v 14:30 | Janixka |  Leo
"Víš nemusela si se mě zastávat." řekl jí s úsměvem. Leo jen nechápala. Minulou noc se stalo něco podobného u něj doma. Vyprávěl jí to, jak to vlastně bylo. "Ty nejsi pro takovou holku." vysvětlovala mu matka. "Já ji miluju." prozradil jí jeho city. "Tak to je zlé. Táto." zavolala na tátu, který byl vedle v místnosti. Tom si to aspoň myslel, ale on přišel ze zadu. Začal Toma dusit polštářem. Leo ho naučila, že nůž po ruce, nebo v kapse se hodí. Tak ho nosil taky. Řízl otce do ruky a tomu pak upadl polštář. Snažil se nevěřit svým očím když viděl, co na něj syn použil. Vzal si tedy kuchinský nůž do ruky a začali tam šermovat. Toma ošklivě poškrábal a on mu naoplátku uřízl jednu ruku a nohu. Otec se tam válel dokud neumřel na vykrkácení. Šel za jeho matkou, protože věděl, že to má na svědomí ona. Nemohl se k ní dostat, když se schovávala za postelí, ale když si stoupla a rozhlídla se, neviděla ho. Oddychla si a on se vynořil za dveřmi a vzhl po ní jejich kuchiňský nůž. Když bylo po všem, odešel. Nikdo ho neobvinil, že by to mohl být on, protože ho znali jako slušného kluka. Odklidili je a on tam stále bydlí. Když to Leo dopověděl nabídl jí "Nechceš se mnou bydlet?" Leo kroutila hlavou na souhlas a obejmula ho. "Je mi to líto, že ti tohle udělali rodiče, které jsi miloval." milosrdným pohledem se na něho podívala a klesla hlavou. Tom jí její klesající tváře opět zvedl. "Já miluji jen tebe." prozradil jí a dlouze jí políbil. Oba tedy bydlí spolu a jsou nerozlučný pár.

část 10

30. června 2011 v 14:18 | Janixka |  Leo
Už pár dní jí vydírali. Leo už toho měla dost a tak se jich musela zbavit. Vzpomínala si na ten rozhovor "Jestli Toma nenecháš, tak budeme mít problém." prohlásila ředitelka. "A to jaký?" zeptala se nevěřícně Leo. "Co se tu děje?" přišel učitel a políbil ředitelku. Leo se víc a víc hnusili. Ředitelka se na něj podívala a potom na židli sedící Leo s ignorantním výrazem. "Aha." podržel pistoli u její hlavy Leo. Ta se tvářila zaskočeně. "Nech ho být. Je to jen kluk. Jeho rodiče si na tebe ztěžovali, že jim kazíš syna. Zabiju tě jestli ho nenecháš." "To je všechno?" zeptala se arogantně. "To si děláš srandu? Nejsme trpělivý a jsme schopní zabíjet. Vždy dostaneme co chceme a tentokrát také." Vysvětlila jí ředitelka. Leo si stoupla a opřela se o stůl. "Tak to těžko. Vy nejste ani jeden schopen zabít. Už bych pár let byla mrtvá. Jste kreténi. Jak k vám můžu patřit? Nejste nic. Vyhrožujete a nesplníte to. Vyhrožujete mi od narození a nezabili jste mě." oba se podivili a podívali se na sebe. Nevěřícně koukli na ní a snažili se nevěřit. "Jděte do háje. Jediný kdo tu umře jste vy." varovala je a stejně neodendal tu pistoli od její hlavy. To se Leo nelíbilo a tak vytáhla nůž a zabila je rovnou na místě. Před Tomem se tvářila jako by nic. Ale nevěděla, že on byl za dveřmi a poslouchal společně se školníkem, který po chvilce naštěstí odešel. Zkončil den a Leo s Tomem vyšli ze školy. Tom jí políbil. "Za co?" zeptala se nechápavě. "Za to co jsi udělala." odpověděl mile.

část 9

30. června 2011 v 14:04 | Janixka |  Leo
V tuto chvíli byly oba šťastný a nic jim nechybělo. Seděli spolu na jedné straně stolu v kavárně a láskyplně se obímali. Nechtěli aby tento okamžik zkončil. Bohužel ho Leo přerušila hned. Tom očekával, že to Leo bude brát jen jako úlet. "Takhle hezká a milá dívka by se mnou nechtěla nic mít." pomyslel si a sklopil hlavu. "Co se stalo?" celý den se Leo jen usmívala, ale nyní dostala strach o Toma. "Je to pro tebe jen úlet vi'd?" řekl jí na férovku. Leo ho políbila na rty a poté mu pošeptala do ucha. "S tebou to nikdy nebude úlet." Tom se usmál a věřil opět každému slovu, které ze sebe Leo vypravila. "Tak proč?" Tom nechápal, proč přerušila tak krásnou chvilku. "Vzpoměla jsem si, jak jsme spolu poprvé zpívali. Napadlo mě, jestli si to nechceš zopakovat. Tak jsem se nad tím zamyslela." "Moc rád si s tebou zase zaspívám." odpověděl s úsměvem na tváři a odešli do nedalekého skladu, kam už pár let nikdo nechodí. Začali zpívat a drželi se navzájem v náručí. Když jednu píseň dozpívali, Tom se na Leo vášnívě vrhl až jí povalil na zem. Leo, ikdyž by si to jindy od někoho jiného nenechala, byla za to š'tastná, že je tu s ním. Když chodili další dny do školy, drželi se za ruce a Dan jen žárlil. Seděli spolu v lavici a všechno si říkali. Jednoho dne ale Tom do školy přišel s monoklem. A Dan se tvářil spokojeně. Leo vytáhla nůž a rozřízla mu košili a trochu ho řízla. "Půjdu za ředitelkou." "Tak si utíkej!!" zařvala na utíkajícího Dana. Ten zaječel když viděl ředitelku a učitele mrtvýho. A všichni tam hned běželi.

část 8

30. června 2011 v 13:51 | Janicka |  Leo
Nevěřila vlastním očím. Viděla, jak se Tom před ní kácí bolestí a litovala toho. Další den se rozhodla, že nepůjde do školy. Tom záškolák nebyl, ale Leo ho potřebovala. Protože ho vzala na nákupy. "Nerad nakupuji." přiznal Tom a snažil se z toho vyvlíknout. Leo ho držela tak krásným způsobem, že se nesnažil se jí nějak vykroutit. Když došli k pánké kolekci, vybrala mu krásné věci. Chtěla, aby si to vyzkoušel a poslala ho do kabinky. Postupně mu říkala, jestli se to k němu hodí, nebo ne. Vybrala mu velice krásné věci a úplně mu vyházela šatník a nahradila ho novým. Tomovi se toto oblečení líbilo více a tak nic nenamítal. Pomohl jí tedy vyházet jeho starý šatník a převlékl se. Vzala nůžky a začala ho stříhat. Udělala z něj neodolatelnýho hip hopera. Přesně její styl. Jemu se to také líbilo a když se šli projít, Tom se s novým zevnějškem se také začal chovat podle toho jak vypadal. Leo byla s jeho proměnou spokojená a tak mohli jít další den opět do školy. Všem holkám se také nový Tom líbil, ale že chodil s Leo po boku tak se k němu ani jedna nepřiblížila. Když opět došlo na buzeraci od Dana, Tom byl tak odvážný, že se s ním pustil do rvačky právě o Leo. Tom i přez své malé zkušenosti s rvačkami vyhrál a tak Dan už Leo víckrát neobtěžoval. Byla mu tak vděčná, že šli spolu opět ven. Když ho poznali ve městě jeho rodiče s touto dívkou, chytli ho za ruku a snažili se ho odvést. Nepovedlo se jim to a nakonec stejně odešel s Leo. Ta obdivovala jeho odvahu postavit se i vlastním rodičům a když si šli sednout do kavárny, Leo se neudržela a políbila ho na ústa. Tom se začervenal a poddal se krásnému pocitu a vášnivému polibku od té, do které se zamiloval.

Více než to...

30. června 2011 v 13:34 | Janixka |  DBSK-mé povídky
"Víš Xiahu? Ty jsi více než to." Tato slova si promýšlí Hero už dobrý půl rok. "Od chvíle, co mluvil s tím divným chlapíkem, už s ním není žádná řeč. Nebo se nebaví jen se mnou?" zeptal se smutně Xiah Mickyho. "Já fakt nevim co s ním je." odpověděl Micky. Byla pravda, že Xiah se cítil špatně, že se mu Hero vyhýbal a nemluvil jen s ním. S ostatními se bavil úplně normálně, jako by se nic nestalo. Ale jakmile se do řeči zapojí Xiah, tak Hero jde pryč. " Řeknu mu to!" rozhodl se a namířil si to přímo ke Xiahovi. "Musím ti něco říct." Spustil na něj a pak se Xoaj otočil a podíval se na něj svém roztomilým úsměvem. "Promi'n...to nebylo na tebe." Vykoktal ze sebe vyděšený hero. "Co si o mě pomyslí, když mu to řeknu? " zamyslel se nad touto otázkou, která bloudila v jeho myšlenkách. "Ještě počkam." rozhodl se s oddechem a padl do své postele. "Ahoj, tak už jsi mu to řekl?" přespěchal hned Micky do Herova pokoje. Hero smutně zakroutil hlavou a poté ji zabořil do polštářů. "Vždy't sis tím byl tak jist, tak..." Micky naëstihl říci více, když ho Hero přerušil. "Co si o mě pomyslí, když to na něj vybalim?Já se bojím, že mě pak užnebude chtít nikdy vidět." povzdechl si Hero a Micky jen nevěřícně kroutil hlavou a snažil se aby se Hero uklidnil. Pozval ho tedy do kavárny a spolu si tam dali i něco na zub. Celou dobu ho tam Micky přesvědčoval, aby mu to řekl a spokojil se s různými možnostmi. Když se vraceli a otevřeli dveře, Xiah je překvapil ve dveřích. "Já nevim co ptozi mě máš ani nevim proč se mi vyhývás, ale vím že jsi můj dobrý kamarád. Já přece nejsem jen vzduch. Prosím všímej si mě." prohlásil Xiah a padl vyčerpáním na ze,m, jak to naněj rychle vyhrkl. Hero se nad těmito větami zamyslel, kdyžzíral na Xiaha, jak mu z toho začali téci slzy. Micky se raději vzdálil a nechal je aby si to vyřídili. "Já...ty mi nebudeš věřit." klesl s hlasem Hero a zesmutněl. "A proč bych ti neměl věřit? Já ti věřím Hero." usmál se na Hero se slzama na líci. "Já jsem se dozvěděl od toho chlapíka, že my jsme si blíž, než si vůbec myslíme. Tak jsem to vyhledal a zjistil jsem..." následovalo asi pětiminutové ticho. "Ty a já... My jsme... Jsi tak skvělý a já jsem rád, že jsi můj bratr." Zvedl oči opět na Xiaha a viděl jak ho to zaskočilo. Xiah byl v šoku. Nevěděl co si má myslet, ale nechtěl žádné důkazy a věřil mu. Xiah si najednou oddechl a zašeptal Herovi do ucha "Taky jsem rád, že jsi mi bratrem." opět začal plakat "Ale mohl jsi mi to říci dříve." Hero to nevydržel a přitiskl Xiaha k sobě. Oboum tak strašně bušilo srdce, že je obě slyšeli oba. Xiah byl rád, že našel svého ztraceného bratra, kterého dlouho hledal. Je mladší a tak si to hodně bral a tak stiskl Hera ještě víc a blíže k sobě a tím se rozbrečel i Hero. Micky je z povzdálí sledoval se všemi ostatními. Nikdo z nich to nechápal, kromě Mickyho. Usmíval se a byl rád, že Xiah našel svého bratra a Hero, že nešel odvahu mu to říci.

Hip Hop

29. června 2011 v 17:15 | Janixka |  DBSK-mé povídky
Spousta lidí má rádo DBSK neboli TVXQ tak jak jsou. Někdo by je chtěl změnit. Toto je o tom, jak by to bylo, kdyby jen jeden se změnil a měl jinou povahu. "U-know vstávej, přijdeš pozdě na zkoušku." povzbudila U-knowa jeho mamka s úsměvem na tváři. Ten rychle vystřelil z postele a rychle se nasnídal po cestě. Jako každý den míjel Hip Hopový klub a opět se na něj zasněně podíval. Když dorazil na místo, mohli všichni začít s nácvikem tanečních kroků. Po skončení U-know šel domu s doprovodem celé jeho skupiny. "Tak dobrou." Ozvali se všichni a otočili se všichni směrem k jejich domům. U-know ale hned nešel domů. Šel se podívat do toh klubu, protože ho to tam lákalo, že tam ještě ani jednou nebyl. Když dorazil na místo a vešel dovnitř, zaplavila ho vlna rappu a hip hopové hudby. U-know tam zkoušel s nimi nějaké hohyby a tak ani nevnímal čas. Bylo okolo půlnoci, když odcházel domů. Jeho maminka se o něj strachovala a hned mu padna kolem krku se slzami v očích. Ujistil jí, že je v pořádku a šel už spát. Po týdnu měli zkoušku znova, a celý týden se U-know vracel pozdě domů a jeho maminka už si na to i zvykla. Stále chodil do toho klubu a bavil se tam s nima. Nešel na zkoušku a tak ani nevěděl, že mají někde mít představení. Po dvou týdnech byla soutěž v tanečních pohybech. U-know se svojí partičkou výtězili, ale dostali se až na vrchol i zbytek DBSK. Podivili se, co tam dělá a on jim vysvětlil, že se dal do klubu "A co tu děláte vy?" zeptal se neochotně. "Víš, kdyby jsi chodil na zkoušky, tak by jsi věděl, že jsme sem byly pozvaní." vyhrkl na něj Hero. U-knowa to zamrzelo a omluvil se jim. Jak klukům z klubu tak svým dobrým kamarádům. Když měli tyto tými tancovat proti sobě, U-know tancoval se svými přáteli a nakonec i vyhráli. Někdy o všem rozhodne přátelství. Ale nezapomínejte, že někdy i jen pýcha a také namyšlenost.

část 7

29. června 2011 v 16:36 | Janixka |  Leo
Stále přemýšlela, jestli to má Tomovi říct. Nakonec si vždy řekla, že je to jedno. Ona si neuvědomovala, že ho zná už z dřívějška. "Leo, pamatuješ si na to, jak tě zavřeli?" Leo jen nevěřícke kroutila hlavou na souhlas. "A pamatuješ si vůbec, že jsem tam stál s tebou?" Leo vytřeštila oči a padívala se do těch jeho. Nevěřila, že chlapec, který chtěl aby oděšla z toho místa a snažil se jí pomoct byl on. Musela si připustit, že ty oči jí povědomé byly. Vžy se lidem kouká do očí a říká si, jaké by to bylo mít takovéhle. S touhle chvílí se ještě více zabrala do bloudění v její mysli, že jí ani nevadilo, že jí učitelka vyvolala na překlad z angličtiny. "Tak a dost!" práskla učebnicema do stolu, kde seděla Leo. Leo si nevěřícně stoupla a koukala na ní, jako by spadla z Marsu, což v jejím případě a s jejím přístupem nebylo nic nenormálního. "Máte problém? Tak ho neřešte se mnou. Podívejte se mi do očí a řekněte mi, že mále větší problémy." vykřikla na učitelku aby to slyšela celá třída a opět se posadila. Učitelka šla zpět k tabuli a byze slova začala opět vysvětlovat látku. Opět se pomořila do svých vzpomínek a vybavovala si chlapce i s tím co přesně říkal. "Ne. Nechoď tam. Zatím rohem tě nečeká nic jiného, než zlo. Leo se k němu otočila zády a šla tam. Pomohla té ženě i vstát. Ale ta povalila samotnou Leo. Žena začala křičet o policii. Chlapec doběhl za Leo, která byla odřená z toho, jak jí uhodila a spadla. "Říkal jsem ti to nebo ne?" Leo smutně kývala na souhlas. "Tak pojď rychle! musíme odejít!" "Nemůžu se hýbat!" zasmutněla Leo. Její zranění byla horší než si oba mysleli. Byl chvíli omámen, protože slyšel její první slova směrem k němu. Rychle ji vzal na záda a snažil se s ní odejít. "Výborně synku, ale tohle nebude pachatel." opochválil ho otec a zároveň policista. Leo se na něho podívala smutným pohledem. "No, ale určitě bude spolupachatel." prohlásik, když viděl, jak se krev v jejím oku rozrůstá o kousek. "Otče, ne. Ona za nic nemůže." snažil se přemlouvat otce, když mu bral Leo ze zad. "Tom nemohl nic dělat. A já byla proto mučena ve vězení." pomyslela si. O přestávce za ním nevěřícně došla a zeptala se. "Ty mi lžeš, že?" "Ne nelžu. Mám důkaz, že jsem to já." Tom se k ní otočil zády a vyhrnul si tričko. Leo se tak moc bála, když jí jeho otec sundaval z jeho zad. až to nevydržela a začala ho nevědomky škrabat po zádech. Ty rýhy tam stále jsou. A když se jich Leo dotkla, bylo na Tomovi tváři vidět, že ho to velice bolí.

Hawai

29. června 2011 v 16:11 | Janixka |  DBSK-mé povídky
"Není na světe tolik nudy, jako právě tady." prohlásil Micky dost hlasitě, aby ho slyšeli všichni, kteří byly okolo. "Co by jsi taky chtěl?" prohlásil Hero a opět si lehl na lehátko. "Tohle je odpočinková dovolená pro vaše hlasy. Nemusí to být zábava." prohlásil manažer a užíval si dále sluníčka. "No ale stejně." prohlásil Max, jako důkaz nesouhlasu s manažerovými slovy. U-know se zvedl ze svého lehátka a rozhlédl se okolo sebe "A kde je vlastně Xiah?" zeptal se zvědavě. "Támhle jezdí po skůtru." zamumlal manažer a všichni se okamžitě podívali na vodu, jak jim Xiah mává. "A to jako můžem?" zeptal se Micky nevěřícně. "No jisně. Nikdo vás nenutil tady relaxovat se mnou. Můžete jít do výřivky, do vody, na skůtr, a taky podívat se do města. Tohle je Hawai. Tady vás zná málokdo." prohlásil a opět se celou vahou opřel o lehátko. "Tak co tu ještě děláme?" zeptal se U-know všech. Stouply si a odkráčeli do hotelu se převléknout z těsných, sexy plavek, které měli na sobě. Hero a Max se rozhodli, že zkusí kulečník, který bal dole u recepce. U-know a Micky se rozhodli najít zde nějaké hezké slečny, kde jinde než v různých krámech s oblečením a šperky. Micky už tu svou krásku měl vyhlídnutou u zákusků. Byla to rozená korejka. Byla krásně snědě opálená a štíhlá jako proutek. Micky se zkusil k ní přiblížit a zkusit zaručený způsob, jak sbalit holku, který mu vždycky vyšel. Zkusil do ní vrazit ramenem a pak se jí omluvit. Zvládl první krok a pak... "Hele dávej pozor!" ozval se její příjemný hlas. "U nás se holky balí jinak." pošeptala mu do ucha a hned s těmi slovy Mickymu přeběhl mráz po zádech. Za kalhoty mu dala lístek s místem a časem, kdy se chce sejít. U-know zatím žádnou nenašel. Jeho požadavky jsou na všechny úplně rozdílné. "Pomoc. NE!" ozvalo se z poza rohu. U-know to nechtěl nechat být a tak se tam vydal. Viděl dívku v nesnázích a tak je tam všechny zbil. Odešel pryč s dívkou a dali se do řeči. Dívka nebyla nějak extra moc hezká, ale U-know v téhle chvíly pomýšlel na to, že se asi zamilovat. Dívka mu stále děkovala a když se rozloučili, dostal jemnou pusu na tvář. Řekli si, že se sejdou a tak se také stalo. Micky i U-know měli rande a byli z toho šťastní. Začali spolu chodit a U-know byl šťastný, jako nikdy předtím a všichni to na něm viděli. Uvědomil si, že láska není jen o kráse, ale i o vzájemné důvěře a lásce k tomu druhému. Micky se s ní po druhém rande rozešel, protože také zjistil, že hezká tvářička není všechno.

část 6

29. června 2011 v 15:41 | Janixka |  Leo
Vždy jeden den v týdnu, Leo promarnila tím, že vzpomínala na to, co se stalo před těmi lety. Vždy když na to myslí, vidí živě ty tváře, které zabila. Ty, které byly zabity před ní a ta žena. Jak se klepala, když jí málem okradli. Leo jí chtěla pomoci vstát a ona jí za to povalila na zem. Jak řekla policistům, že s těmi muži spolupracovala. Nidky nezapomene na to, co se odehrálo ve vězení. Jak jí tam všichni mučili a ubližovali. Jak jí nadávali a pokoušeli se o spoustu věcí. Nikdy nezapomene, jak se bránila. Jako malá neměla autoritu kvůli svému oku, ale naopak. Všichni si ji proto podáváli. Jednoho dne se na ně ale připravila. Jako vždy přišli k ní do sprchy se železnou, už od její krve potřísněnou tyč, ale nemysleli si, že i ona by jim mohla to oplatit. "Svlíkni se!" začali na ní křičet a ona se otočila "NE!!" s nebojácným výrazem nastoupila před ně. Začali se jí bát a tak ustoupili. "Řeknu ti to ještě jednou , ale víckrát už ne!" rozzlobbil se chlap stojící před ní jenom v trenýrkách. Když to dořekl, Leo, které bylo asi už osm let, jim vzala tu tyč a začala je mlátit sama. Zmlátila je mírně. Narozdíl od toho, co oni udělali jí. Cítila se lépe, ale její oči se po tomto zbarvili už úplně. Když se jí někdo zeptal, proč má tak červené oči, neměla co skrývat a řekla jim, že to má z vlastní krve.všichni se okamžitě zarazili a začali se jí vyhýbat. Najednou skočila myšlenkama na Toma a jak spolu zpívali. Jak to bylo úžasné a pohladil jí hřejivý pocit, kterého se lekla, protože ho nikdy jindy nezažila. Nikdy se jí nikdo nepostavil, natož aby se někdo stal jejím přítelem.

část 5

29. června 2011 v 15:22 | Janixka |  Leo
Další přestávky i o hodinách to zkoušel, jak formou psaníček, tak formou ústní. Snažil se proniknout až k ní, ale ona tam stáhna nějakého jeho kamaráda a místo jí políbil jeho. Jeho kámoš se začervenal a nechal se líbat. Po tom co Dan otevřel oči, okamžitě šel pryč. Ale neodradilo ho to. Leo už to vážně rozzlobilo. Byla naštvaná, že to na ní jen zkusil. Nechtěla od něj již být otravována. Při další nudné hodině se Leo silně nadechla a stoupla si a sahla po svém kapesním noži. "Ne...nemůžu. A první obětí v této škole, jestli nějaké budou, mají být mý rodiče, ne tahle vtěrka." zamumlala si sama pro sebe. Tom si všiml, jak Leo sahá do kapsy a uvědomil si, že s její povahou si dokázal představit, co tam asi má. přisedl si k ní "Jestli tohle teť uděláš, budeš toho litovat. Když už, tak to udělej někdy jindy nebo jinde." Leo se zarazila a nechápala. Tohle bylo poprvé, co jí někdo radil na místo toho aby se snažil jí v tom zabránit. Vážila si toho, co pro ní Tom dělá a tak ho poslechla. Celý den se Leo snažiladržet svůj vztak vůči Danovi na uzdě. Každý den se tato situace opakovala. Tom už s ní strávil pár takových dní a už nevěděl co s ní má dělat. A tak jí jednoho dne prostě vrazil pěstí do břicha a najednou, jakoby se mu zastavilo na chvilku srdce. Protože nikdy nikomu nedal facku natož pěstí a hned se začal omlouvat a litovat toho co udělal do chvíle, než slyšel, co vyšlo z jejích úst. "Díky...Tohle jsem potřebovala." s upřímným výrazem ve tváři se na něho podívala a tím ho přesvědčila, aby si to nevičítal a byl rád za to co udělal.