část 6

29. června 2011 v 15:41 | Janixka |  Leo
Vždy jeden den v týdnu, Leo promarnila tím, že vzpomínala na to, co se stalo před těmi lety. Vždy když na to myslí, vidí živě ty tváře, které zabila. Ty, které byly zabity před ní a ta žena. Jak se klepala, když jí málem okradli. Leo jí chtěla pomoci vstát a ona jí za to povalila na zem. Jak řekla policistům, že s těmi muži spolupracovala. Nidky nezapomene na to, co se odehrálo ve vězení. Jak jí tam všichni mučili a ubližovali. Jak jí nadávali a pokoušeli se o spoustu věcí. Nikdy nezapomene, jak se bránila. Jako malá neměla autoritu kvůli svému oku, ale naopak. Všichni si ji proto podáváli. Jednoho dne se na ně ale připravila. Jako vždy přišli k ní do sprchy se železnou, už od její krve potřísněnou tyč, ale nemysleli si, že i ona by jim mohla to oplatit. "Svlíkni se!" začali na ní křičet a ona se otočila "NE!!" s nebojácným výrazem nastoupila před ně. Začali se jí bát a tak ustoupili. "Řeknu ti to ještě jednou , ale víckrát už ne!" rozzlobbil se chlap stojící před ní jenom v trenýrkách. Když to dořekl, Leo, které bylo asi už osm let, jim vzala tu tyč a začala je mlátit sama. Zmlátila je mírně. Narozdíl od toho, co oni udělali jí. Cítila se lépe, ale její oči se po tomto zbarvili už úplně. Když se jí někdo zeptal, proč má tak červené oči, neměla co skrývat a řekla jim, že to má z vlastní krve.všichni se okamžitě zarazili a začali se jí vyhýbat. Najednou skočila myšlenkama na Toma a jak spolu zpívali. Jak to bylo úžasné a pohladil jí hřejivý pocit, kterého se lekla, protože ho nikdy jindy nezažila. Nikdy se jí nikdo nepostavil, natož aby se někdo stal jejím přítelem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama