část 12

11. července 2011 v 11:22 | Janixka |  Leo
Postupem času se ve svých citech oba začali ztrácet. Nevěděli proč to cítí tak, či onak, ale věděli, že by s tím měli něco udělat. Nebyly si jesti láskou k tomu druhému. Začali pochybovat, jestli je to láska, a začali si myslet, že je to pouze kamarádský vztah. Přestali postupem času spolu mluvit a začali se zamýšlet. Nevěděli jk a o čem spolu mluvit. Leo z toho byla celá nesvá "Půjdu se projít." Tom jí kývl na souhlas a dále seděl na pohovce před krbem. Byla zima a akorát začal padat sníh. Leo se procházela a padali jí sněhové vločky na rty. Nakonec si sedla na lavičku nedaleko hluboké propasti. Tom chvíly seděl doma a zíral do ohně, když si uvědomil, že není ve svých citech ztracen sám. Získal během malé chvilky strašný pocit a běžel Leo najít. Když jí viděl, stála těsně nad propastí. "Leo...nedělej to!" zakřičel Tom se strachem ve tváři. "Já...nechci se cítit takhle moc zmatená. Já už nevim, co k tobě vlastně cítím." Zoufala Leo když se otočila na Toma. Tom nevěděl, co má dělat. Leo čekala, že Tom v tuhle chvily řekne to samé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama