Tulipán plný lásky

14. srpna 2011 v 12:38 | Janixka |  DBSK-mé povídky
"Co jsi to říkal?!" zeptal se smutně Hero. "Je mi to líto Hero, ale je to tak." upozornil ho se smutkem a lítostí ve tváři poslíček. Nikdo, kromě těch dvou nevěděl, co se to děje, ale Hero od té doby s nikým nepromluvil. Všichni se snažili aby s nimi Hero opět začal komunikovat, ale marně. "Hero, to bude dobrý." uklidňoval ho Micky, aniž by věděl co se jeho kamarádovi stalo. Celé dva dny s ním nebyla řeč a potom mu přišel dopis. "Zveme Vás na pohřeb." Když to Hero četl, vhnali se mu slzy do očí. Kluci i ostatní personál za ním došli a ptali se ho. "Kdo to byl?" "Moje máma. Srazilo jí auto, když šla z obchodu." Hero se zhroutil na zem, jako hromádka neštěstí a snažil se potlačit své tekoučí slzy po jeho tváři. Hero se uklidnil a šel do svého pokoje. Zamknul se tam, ale jen na chvilku. Když vyšel, byl oblečený do černého obleku a šel koupit květiny. Cestou do květinářství vzpomínal na chvíle, kdy byli se svou matkou spolu. "To je má nejmilejší květina." Tato věta se mu promítala v hlavě a tak koupil žlutý tulipán. Na každé narozeniny jí je dával a znovu a znovu viděl, jak jí to dělá dobře a jak se na něj usmívá. Ale i on měl tuto květinu velice rád. I on od ní dostával na každé narozeniny žluté tulipány a když byli spolu na nějakém výletě, koupili si ho vždy domů. Na ty chvilky nikdy nezapomene stejně jako na svou matku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama