Srpen 2012

Teen Top

27. srpna 2012 v 15:33 | Janixka |  Infinite
Infinite je zkušená skupina ve všech směrech. Jsou nejvíce pracovitá skupina a tak jim dali za úkol, zaučit, nebo alespoň naučit jednu skupinu jeden z jejich těžkých tanců. "A kdo to bude?" Zeptal se zvědavě Sungyeol. "Žádná protekce jasný. I kdyby jste je znali, i kdyby to byla děvčata. Prostě nic jasný? Sunggyu slib mi to." Naléhal na něj manažer skupiny, kterou měli zaučovat. Celkem na to mají týden. Nastal večer, kdy tato skupina měla přijet. Kluci netrpělivě čekali před domem a vyhlíželi přijíždějící auta. Po chvilce viděli tmavé auto jejich manažera. "On byl pryč?" Zeptal se nevědomky L. "No, když s námi tu byl jejich manažer, tak s nima musel být ten náš. Jinak by sem sami netrefili." Prohlásil Sungyeol sebevědomně. Kluci zašli dovnitř a přichystali postele a všechno co by návštěva mohla potřebovat. Když k nim do domu vešlo několik osob, všichni se šli podívat, kdo to vlastně je. Koukali jako na zjev. Stála tam skupinka mladých kloučků, kteří se rozhlíželi po místnosti. Nevěděli jestli se mají začít smát, že jim šoupli děti, nebo jestli mají brečet, že je mají naučit jejich tanec. Byla to mladá skupina Teen Top. Sunggyu si vzal stranou jejich Leadera se jménem C.A.P. Ostatní se bavili se zbytkem. Zjistili, že jsou vážně mladší a o dost. Kluci z Infinite koukali jako z jara když se jim jednotlivý kloučci představovali a říkali i svůj věk. Hoya se zapovídal s jedním z nejmladších s Rickym. Oba jsou ve své skupině hlavní tanečníci. Hoya s Rickym začali s výukou tance. Ostatní byli na to moc unavení a tak si šli lehnout. Okolo desáté hodiny se Rickymu začali plést nohy ale zkončit nechtěl. "Nechceš mi teda ukázat váš tanec? A možná mě ho i naučit? To pro tebe bude snažší." Nabídl mu Hoya. Ricky začal s výukou na jejich písničku No more parfume on you. Divil se, že to Hoya skvěle zvládá bez přestávky a než šli spát, Ricky uměl polovinu písničky Come Back Again a Hoya uměl celé No more parfume on you a kousek z písničky Clap. Brzo ráno bylo cvičení v plném proudu pouze Ricky a Hoya si užívali zaslouženého odpočinku. Ricky měl nad ostatními náskok, podle toho jak jim to šlo, přibližně dvou dnů. A Hoya se vlastně učit nic nemusel. Odpoledne si šli Infinite zaběhat, jak to mají každý den ve zvyku. Jejich nový přátelé šli běhat s nimi. Od půlky začali odpadat, ale jelikož nevěděli kam mají běžet, museli se jich držet. Ricky i C.A.P drželi tempo a dokonce se s klukama i bavili. Když všichni doběhli hned začali pokračovat v nácviku tance. Teen Top byli vyčerpaní a chtěli to mít hned za sebou tak si ani nevšimli, že se naučili najednou celý tanec. Hoya si večer s Rickym zatancoval písničky od Teen Top a druhý den ráno je už Infinite neviděli. Bylo jim řečeno, že odjeli. "Svůj úkol jste splnili vy i oni a tak odjeli. Pro Sunggyua a pro Hoyu je tu dopis a mám vám vyřídit tohle. Jste blázni, jak můžete běhat a hned na to cvičit? Ale díky." "Jsou to správní kluci." řekl Sunggyu. "Ale kondičku moc nemají." Dodal Dongwoo a hned se všichni začali smát jejich výdrži i jejich nové zkušenosti.

Because

27. srpna 2012 v 15:32 | Janixka |  Infinite
"Nová písnička? Dobře okopírujte mi ten text ještě šestkrát. Nezní vůbec špatně." Řekl Sunggyu na nový song, který mu přinesl personál. "Pane Sunggyu. Ta písnička...Tu budete zpívat jen vy. Je to sólová píseň. Posílají vám ji zvrchu aby jste zvýraznil své jméno v této skupině. S touto písničkou na albu se vám to povede." Sunggyuovo překvapení rostlo. Na jeho obličeji to bylo více než výrazné. Když ho kluci ráno viděli toho dne poprvé, byli překvapeni, že nebyl ještě ani oblečený. Pouze ve spodním prádle seděl u stolu a koukal na list papíru. Přestože běžně bývá první vzhůru a připravený na všechno, tentokrát to byli všichni okolo kromě něj. "Co se děje?" Zeptal se Sungjong. Měl o Sunggyua strach, stejně jako ostatní, kteří tam na něj nečině koukali. Projížděli si ho od spoda nahoru i obráceně a koukali jak tam pouze v černých trenkách sedí hromádka neštěstí nad papírem. Hoya mu sebral ten list. "Co to je?" Zeptal se Hoya. "To je moje písnička." Odpověděl duchem nepřítomný Sunggyu. "Jak jako tvoje? Snad naše ne?" řekl rozčílený Woohyun, kterému se nelíbilo, že Sunggyu by měl mít sólovou píseň a on ne. Sunggyu klesl hlavou a položil ji na stůl. Dongwoo ho chytil za rameno. "Tobě se nelíbí, že máš zpívat sám, že jo? Ale jsi náš Leader a upřímně to tak nevypadá. Vypadá to jako že jsi jeden z nás. Vypadáme jako banda neandrtálců, které nemá kdo vést. Ty musíš vyniknout chápeš to?" Klesl Dongwoo hlavou až k němu. Rozčílený Sunggyu rozhodil rukama a dal Dongwoovi do nosu. "Myslíš si to? Jenže já se nechci zvyditelňovat. Když nebudu výrazný, mě to nevadí." křičel po něm Sunggyu. Dongwoo se držel za nos ze kterého mu tekla krev. "Jenže mi to potřebujeme. Už takhle jsme za nejhlučnější skupinu. Musíme ukázat že je mezi náma někdo kdo nás udrží na uzdě, nebo za chvilku budeme velice nezajímavý." Oplatil mu Dongwoo jeho křik. Hoya se do toho také vložil. "Můžete přestat na sebe křičet?" Ozvalo se dvoujhlasné "NE!" od Dongwoa i od Sunggyua. "Myslíte si že něčemu pomůžete když tu na sebe budete akorát křičet? Asi vám nedošlo, že jsou tu i jiní, kteří by nechtěli aby jsi zpíval sám, ale i ti, kteří chtějí mít zodpovědného Leadera. Baví vás na sebe řvát? Fajn ale pak se mnou nepočtejte. Dokud se hádáte nejsme skupina. Jen banda dementů, co po sobě jen řvou." Zakřiček Sungjong a dal se na odchod. Ostatním klukům sklaplo, když ho vyděli naštvanýho odcházet. Sunggyu šel po chvilce za ním."Jsi v pohodě?" "Myslíš?" Zeptal se naštvaně Sungjong. Zvedl se z lavičky na které seděl a odcházel. Sunggyu doběhl za ním, vzal ho za ruku a otočil k sobě. Viděl že pláče a tak ho bratrsky objal. Věděl, že bylo nezodpovědné hádat se před nejmladším "bratrem" ale v tu chvíly mu to prostě nedošlo. Omlouval se mu celou cestu domu, kde na něj čekali všichni ostatní i s připraveným dortem, na kterém bylo napsáno. "Promiň nám to." Sungjong se usmál a všechny objal.

Máma

26. srpna 2012 v 12:28 | Janixka
Studentka střední školy zrovna vedla rozpory se svou matkou. Vždy vše říkala své nejlepší kamarádce a ta z toho už měla nad hlavu. Matka této dívky si ztěžovala své matce a zjišťovala, že téže problémy měli, když matka byla v roli dcery. Vzpomínala na to, jak se jejich vztah urovnal a vzpoměla si že se to zlepšilo potom, co se dcera přišla omluvit. Uběhl čtvrtý týden a dívka se svou matkou pořád nemluvila. Matka zkoušela se omluvit sama, ale dítě jí neposlouchalo. Proto matka týden nebyla doma. Spala u babičky a dívce to neřekla. Ta si o ní ale začala dělat starosti a přijela za babičkou a nakonec se dívka vážně omluvila a řekla ať jí tohle už nedělá. "Bylo to nutné." řekla matka na svou obranu a obejmuli se. tím jejich rozepře zkončila.

Svatba

26. srpna 2012 v 12:21 | Janixka |  Infinite
"Byl to sen?" Vzbudil se rychle Woohyun a chtěl vstát z postele. Najednou si zamotal v peřině nohy a spadl na zem po hlavě. Jelikož kluci měli týdenní volno, byli všichni doma. Okamžitě za ním přiběhla jeho mamka a ptala se jestli je v pořádku. "Je tu L?" Zeptal se vystrašeně. "Ale jak to víš?" zeptala se překvapeně vyděšená žena klečící u svého syna na podlaze. "Musím pryč!" Oznámil a začal se oblékat. U dveří do kuchyně se nachvilku zastavil a pak se rozeběhl ke vchodovým dveřím. Nekoukl se kde je L, který stál před ním a tak Woohyun do něj vrazil a oba zkončili na podlaze. Woohyun ležen na L jako přilepený a nevěděl, co má dělat. Koukal na něj, jako žena na milence, kterého varuje před manželem, který právě přišel domu. Woohyun zatajil dech a koukal mlčky na L. Ten po chvilce promluvil. "Jsi v pořádku? A proč utíkáš z vlastního domu?" "Já neutíkám jen jsem chtěl na vzduch." Vysvětloval Woohyun. "Připravila jsem vám snídani." Ozvala se Woohyunova maminka a kluci se ze sebe zvedli a stále na sebe hleděli. Přišli ke stolu a nespustili ze sebe oči ani při jídle. Po snídani šli oba na čerstvý vzduch a promluvili si. "Co se ti zdálo tak strašnýho, že tak moc vyšiluješ?" Zeptal se přátelsky L. "To je jedno. To byla taková konina." Zalhal Woohyun. Stále byl z toho co se stalo mimo sebe. "Zdálo se mi..." Začal své vyprávění, které nemělo pokračovat moc dlouho. "Že jsme se vzali ale žili jsme odděleně, aby nám na to nikdo nepřišel." "No to se ti ale nezdálo" Přiznal mu ze srdce L. "Včera jsme se vzali, vidíš?" Ukázal na jejich pstýnky. Byli stejné a Woohyun překvapením omdlel. "Ty blázne. Opít tě je velice snadné. A ten sen? Ten jsem ti schválně navykládal, když jsi spal. Ale ten prsten je tvůj a ten můj je replika toho tvého." Woohyun se začal smát a L se k němu přidal. Když to vyprávěli ostatním také se museli smát, ale věděli, že by tomu také věřili.

Sny 2/2

26. srpna 2012 v 12:20 | Janixka |  Infinite
Další byl Dongwoo. "Mě se zdálo, že vezu svoji nejlepší kamarádku...pamatujete si na ni z toho konkurzu??...tak že ji vezu na naše oblíbený místo, kam jsme chodili vždycky jen my dva a nikdo o tom místě neměl nejmenší potuchu. Zdálo se mi, že jsme tam dojeli a pak jsem nevěděl kam se schovala, tak jsem nasedl na motorku a chtěl jsem ji jet hledat. Rozjel jsem se a ona na mě volala zezadu. Tak jsem to otočil a jel za ní, ale smetlo mě auto. Pak jsem se probral a Sunggyu mě obímal." "To jo, protože nevím jak v tom snu, ale jak jsi nehybně ležel a najednou ty slzy..." dodal Sungyyu svou další vzpomínku z rána. "Teď ty Hoya." řekl Sungjong. Nikdo ale nesouhlasil. Bylo evidentní, že se jakožto nejmladší člen stydí o něčem takovém mluvit. Ale po chvilce začal . Zdálo se mi že s mou přítelkyní jsme jeli do přepychového hotelu ve kterém jsme neměli na zaplacení. Strávili jsme tam spolu noc a pak jsme brzo ráno utekli bez placení. Dali jsme jim falešné identity a tak nás namohli najít. Když jsem se jednoho večera chtěl se svou dívkou rozloučit, natáhla se pro pusu a otevřel jsem oči." "A tam byl Sunggyu co?" zeptal se L s úsměvem. "Ano, přesně tak." odpověděl též s úsměvem Sungjong. "Tak nejmladší má z nás nejdivočejší sny jo?" Zeptal se Woohyun. Hoya pokračoval v řetězci snů. "Mě se zdálo, že jsem byl..." zasekl se Hoya. "Já to říkat nebudu. Ještě to přivolám." odůvodnil Hoya svůj zásek ve vyprávění. Sunggyu ho chytil za rameno a řekl. "Neboj se, byl to jen zlej sen. Nestane se to." Hoya mu věřil jako staršímu bratrovi. "Byl jsem na pohřbu svého mladšího brášky. Byla tam celá rodina včetně toho bastarda co ho srazil. Vyslechl jsem si celý pohřeb a jakmile se dal na odchod a otočil se ke mě zády tak jsem po něm vystartoval a začal jsem ho škrtit se slovama. Jaký ti to je ty smrade. Začal jsem ho mlátit a přiběhl jsi tam ty Sunggyu a chytil jsi mě abych toho nechal. Objali jsme se jako bratři a nakonec jste tam byli všichni se mnou." "Takže jste se ráno taky obímali?" Zeptal se uklízeč, který poslouchal za dveřmi všechny příběhy. Nakonec ho pozvali si sednout a poslouchal taky. "Jo, objal jsem ho ale nevíte jaký to bylo, když jsem ty dva obímal a oni brečeli. Bylo to jako vážně mít svou rodinu. Šest bratrů. Je to úžasný." "A co se zdálo tobě Sunggyu." Zeptal se chlápek který si k nim přisedl a poslouchal jejich sny. "Mě se zdálo že jsme začali svý první turný, ale nikomu z vás se tam nechtělo. Ale jeli jste. Po prvním měsíci jste to ale zabalili a já tam zůstal sám. Rozjel jsem sólovku a pak jste na mě koukali jako na zrádce. Měl jsem pocit, jako že já jsem ten nejhorší na celym světě. Ale nechtěl jsem ty lidi zklamat." "Nám to nevysvětluj. My to chápeme." řekl Dongwoo. "A nikdy bychom tě v tom nenechali." Přidal si Sungyeol. "Proto jsem vás ráno šel zkontrolovat. Jestli tu vůbec ještě jste a jak se vám daří. Bylo mi strašně, když jste si mě spletli s holkama..." zasmál se Sunggyu "Ale fakt mě mrzelo že jste brečeli. To už nechci vidět. Ale rodina je od toho aby si pomáhali v dobrym i zlym." Všichni se na místě objali a bylo jim fajn. Teď už jsou rodina.

Sny 1/2

26. srpna 2012 v 12:19 | Janixka |  Infinite
Kluci si vyzkoušeli už několikrát, že když se jednomu něco zdá, tak mají sen všichni, takže hned u snídaně všichni u sebe navzájem vyzvídali, co se jim zdálo. Ze začátku se tam překřikovali, ale pak Sunggyu zavelel. "Budeme to říkat po jednom, stejně by jsme se na to potom ptali a po jednom, opakovat to šestkrát to není zrovna nej řešení." Všichni souhlasili a šlo to tedy podle toho jak seděli v kroužku okolo stolku se snídaní. První byl na řadě Sungyeol. "Zdálo se mi, že šplhám na nějakou horu. Bylo mi řečeno od nějakého starého pána, že nahoře je sladká odměna. Když jsem lezl nahoru, cítil jsem jak se mění vzduch a jak já lapu po dechu. Vylezl jsem nahoru a byla tam dívka. Šel jsem za ní a zrovna se natahovala pro polibek, otevřel jsem oči a viděl jsem jak nademnou stojí Sunggyu." Všichni dostali okamžitý záchvat smíchu. "Tak proto jsi měl tu pusu tak vyšpulenou." Uvědomil si Sunggyu dnešní ranní budíček. Další byl L."Zdálo se mi, že jsem já a má bývalá přítelkyně na romantické vyjížďce na lodi. Zrovna jsme si užívali nádherný pohled na moře a na západ slunce a pak jsem se oběvil v náručí Sunggyua a bylo všechno v háji." "Já si říkal, že se držíš nějak moc, na to že spíš a pak jsi taky šplhal nějak moc ke krku." Dlaší výbuch smíchu, který otřásal celou místností. "Kam jsi ho nesl?" Ptal se Sungyeol, který je ráno viděl. "Do jeho postele. On si ji večer nestihl uklidit než usnul na stole. Tak jsem ji uklidil a odnesl jsem ho v náručí." Další byl Woohyun. "Mě se zdálo, že jsem na koncertě Rihanny a tam byla jedna kočka a tak jsme si šli popovídat dozadu. Tam jsme si chvíly povídali a pak chtěla vidět, jestli jsem nadělanej, tak jsem si roztrhnul tričko aby viděla a to je celý." "No...to je pravda. Si se ráno nevzbudil s tím že nemáš tričko? Myslel jsem že budeš vstávat tak jsem k tobě přišel blíž abych se kouknul jestli jsi vážně vzhůru a ty sis stoupnul a roztrhl triko a pak jsi mi vzal ruku, abych ti ji dal na tvý srdce a já pak začal ustupovat a ty jsi spadl zpět na postel." Další výřez.

Jméno

26. srpna 2012 v 12:19 | Janixka |  Infinite
"Vždyť to není tak těžkej úkol." řekl napůl už vytočený Sunggyu, který už vážně nevěděl, jak se přinutit myslet na nějaké logické jméno. Ještě se pořádně neznali, ale Dongwoo se rozhodl to zkusit. Ve svým okolí je dá se říct rodinným šaškem. Dongwoo myslel na takové blbosti, že se jednoduše začal smát. Jeho smích ale není obyčejný a všichni, když to slyšeli se začali smát také. Přesto, že nevěděli čemu se Dongwoo směje, oni se smáli jeho smíchu. Dongwoo to věděl a bylo mu dobře, když viděl, že všichni zapomněli na práci, kterou mají před sebou a myslí jen na to že myslet vlastně teď nemůžou. Přesto, že Sunggyua předtím vůbec neviděli se ani usmát, tlemil se teď jako o život, což Dongwoovi bylo příjemné. Když jim přestali jednotlivé záchvaty smíchu zeptal se Woohyun Dongwoa. "Čemu jsi se vlastně začal tak nehorázně smát?" Dongwoo se přiznal. "Za celej můj život jsem nezvládl nikdy přemýšlet moc dlouho a když se snažím myslet po chvíly mě začne bolet hlava a nebo chytnu pořádný záchvat smíchu." usmál se Dongwoo. Kluci nechápali jak to v životě může zvládat s takovýhle potížema při myšlení. "To mi přijde jako blbost. Vždyť jsi byl tak...chladnej když jsme byli na tom výběru." řekl Hoya. "To jo, ale to jsem byl naštvanej a navíc když už spolu budeme pracovat, tak jsem chtěl, aby jsme se taky trochu poznali, tak jsem začal." řekl Dongwoo. "Teď toho budeš buď nekonečně litovat a nebo budeš nekonečně děkovat téhle chvíly." Řekl Sungjong. "To je dokonalý." Řekl Sunggyu a zamyslel se. "A co přesně?" Zeptal se zmateně Sungjong. Sunggyu se koukl po svých parťácích a řekl. "Nekonečno." "A ještě dál. To je Příběh hraček." řekl Woohyun a Dongwoo se začal znovu nepřetržitě smát, ale po chvíly ho to přešlo. "Myslíš jako název?" zeptal se Sungyeol. "Jo, přesně." Odpověděl Sunggyu. "Anglicky to zní líp." Přeložil si Hoya toto slovo na internetu. "Jak to tam je napsaný." Všichni se na něj lepili a koukali na obrazovku. Tam viděli obrovský znak nekonečna (ležatou osmičku) a nápis INFINITE. "To vypadá dobře. " Přiznal i dlouho nezúčastněný L(Myungsoo). Všichni jakmile toto slovo viděli přes celou obrazovku hned se jim zalíbilo a jméno bylo na světě.

Úplný začátek 2/2

26. srpna 2012 v 12:18 | Janixka |  Infinite
"Dongwoo jako rappera si nemůžeme dovolit Vás ztratit, ale chtěli bychom vědět, jak na tom jste se zpěvem." přiznalli mu porodci. "Nedržíme se za ruce se zpěvem. Ani z daleka ne." přiznal jim na oplátku Dongwoo. "Až budu chtít zpívat, tak třeba jo, ale jinak ne. Aby bylo jasno, nebo jdu pryč." vyhrožoval Dongwoo. Jeho kamarádka se ani nedivila jeho reakci, dlouho ho znala. Byla jeho nejlepší kamarádkou přibližně sedm let, ne-li více. Dongwoovi došlo co říkali asi před 5ti minutami. "Jak, nemůžete dovolit ztratit??...Vždyť je tu takovejch dobrejch kluků co jsou dobří rappeři. co ten kluk co i tancuje...Jak se jmenuje. Howon??...Nevím jak mu to říká ten maličkej co ho tu má s sebou. Je skvělej a já už teď cejtim že na to nemam a navíc si to zaslouží ten kluk v tý čekárně. Vážně, věřte mi." Prohlásil už na půli cesty a odcházel. Znova. "Ale my..." začal jeden z poroty. "Já to slyšet nechci. Já jsem si jen chtěl dokázat, že na to mám a že by mě vzali. Chtěl jsem to dokázat svý rodině, svým kámošům a hlavně sobě. Tady moje cesta končí, takže nazdar." Zasalutoval a otočil se směrem k východu. V čekárně minul Hoyu, Woohyun, L, Sungyeola, Sungjonga, i Sunggyua. Se všemi se rozloučil a podal si s ním ruku a popřál mu hodně štěstí. Odcházející postava oblečená v motorkářské černé kožené bundě a v otrhaných kalhotech se ani neotočila, pouze se na chvilku zastavila, aby se koukl na Hoyu a na jeho malého brášku a pak mu zazvonil telefon. "Jsem na tebe pyšná. Všichni tu na tebe koukáme ale měl by jsi to vzít. Ty to možná nevnímáš, ale otoč se a uvidíš jak jsou smutní." řekla mu mile do telefonu jeho maminka. Dongwoo při prvných slovech, že je pyšná úplně oněměl a byl šťastný s úsměvem na tváři, který všichni za ním, i kamery viděli za tento den poprvé. "Dobře." překvapil je Dongwoo. "Co dobře?" zeptal se vyzvýdavě porodce. "Já to teda vezmu. Ale i já budu vybýrat koho do týmu pustíme." Namítal Dongwoo. "To beru. Nikoho tady neznáte, takže tu nebude žádná protekce." Souhlasil porodce.Dongwoo se pouze usmál a koukl na Hoyu. Po zbytku dni měli sestavený tým. Ten se skládal ze Sunggyua, Woohyuna, Sungjonga, Sungyeola, Myungsoa, Hoyi a Dongwoa. Porodci koukali chvíly do papírů a kluci zjistili, že přemýšlí úplně stejně. Sedli si na pódium a lehli si tam jeden přes druhého. Kamera se zabývala porodci a když ti dodělali svou práci kamery i porodci se obrátili na skupinku sedmi členů nové skupiny, kteří přes sebe leželi a spokojeně spali. Malý chlapeček, který s Hoyou byl u nich spal také. Byl v obětí svého staršího brášky a jeho nového kamaráda Dongwoa.

Úplný začátek 1/2

26. srpna 2012 v 12:18 | Janixka |  Infinite
Na show s talenty se setkalo pár jedinců, co se rozhodlo jít do televize. Ne každého tam ale vzali. Okolo pětašedesáti lidí mělo to štěstí, že prošli přes nejtěžší zkoušky. Dvacet jich v dalším kole vypadli a ostatní začali mít strach o to, jestli oni tam vůbec vydrží až do konce. Bylo tam tolik lidí, že se Dongwoo neudržel, a aby nebyl ve stresu, tak se začal s někým bavit. "Ahoj, já jsem Dongwoo a ty??..." Já jsem Lee Howon." představil se kluk na kterého byl mířený Dongwooův pozdrav. "Ale nikdo mu tak neříká. Pro všechny je to velký a mocný Hoya." přidal se maličký bráška k diskuzi. "Tak to je fajn." ušklíbl se na mile Dongwoo na Hoyova brášku. "A proč ty tu jsi? Jsi zpěvák?" zeptal se zvědavý Dongwoo. Hoya odpověděl. "Já jsem spíše rapper ale zpívat zvládnu taky a tancuju. Vlastně vymýšlím vlastní choreografii." přiznal Hoya. "Zarappuj mi něco." tlačil na něj Dongwoo. Hoya podlehl nátlaku a tak začal rappovat část písničky od Super Junior-One Love. Jakmile Hoya zkončil, Dongwoo rappoval další část. A všichni mu tleskali. Pak ale si došli pro dalšího talentovaného zájemce. Na řadu šel zrovna Dongwoo. "Tak nám zazpívej..." (chvíly hledal v papírech) "Hallelujah od Rufuse Wainwrighta." Dongwoo se zarazil. "To myslíte vážně?!" zeptal se polonechápavě a naštvaně. Doufal, že si z něj dělají srandu, ale bohužel si trvali na svém. Dongwoovi pustili hudbu a čekali na jeho první hlásky. Když měl začít zpívat, vylezlo z něj pouze. "Tak na to se vám můžu..." zarazil se aby nebyl tolik sprostý a dořekl. "Vykašlat." Porota se po sobě koukla nevěřícně. Věděli, že jako rappera ho nesmí ztratit, ale jen chtěli vědět, jak je na tom se zpěvem. Než stačili cokoli říct, rozletěli se dveře a Dongwoo už byl za nimi na druhé straně. Ostatní, co tam seděli koukli, že někoho takového vykopli a zvedli se ze svých židlí. Všichni si řekli totéž. "Jestli jeho vyhodili, tak tu nemám co dělat." Porota ve které zasedalo šest chlápků se rozeběhli, aby ho zastavili a viděli, že odchází i ostatní. "Počkejte...kam jdete??..." Nechápal ani jeden z porodců. Jeden z těch, kteří ještě nebyl na řadě jim vysvětlil situaci a ozvalo se ohlušující. "STÁT!" Všichni se zastavili a otočili až na Dongwoa. Ten šel v klidu dál. "Já myslela, že jsi už vyrost, ale to je u tebe asi naprostá pitomost. Ty nikdy nevyrosteš, viď?" zeptal se klidný hlas jedné dívky, stojící kousek za porodci. Všichni se na ni upnuli pohledy a tentokrát se otočil i Dongwoo na kterého tento hlas mířil. Viděl neznámou dívku, přesto si říkal že nemůže být neznámá, když ona ho zná. "Kdo jsi?" křičel přes celý kus cesty, který už ušel. "Holka nebo kluk..." zastavila se a čekala na to, jestli se Dongwoo chytne. "Oba blbý jako buk..." zastavil se i on se svým výkladem. "Všichni se nás bojí, vládneme silou tvou a mojí." Dořekli konečné verše spolu. Dongwoo poznal svou kamarádku ze základní školy. "Dlouho jsme se neviděli." dodal hned vzápětí. Děvče pouze přikývlo. Vrátili se všichni zpět do řady a Dongwoo zpět do zkoušející místnosti. Ale když mu opět pustili téže písničku opět se dal do odchodu.