Březen 2014

Válečníci

3. března 2014 v 22:04 | Janixka |  Infinite
Kluci se rozhodli že si po dlouhé době zahrajou paintball. "Budete hrát s námi?" zeptal se slušně Sungjong skupiny Super Junior stojící vedle nich. Super Junior byli překvapení a divili se, že oslovili zrovna je. "Proč ne?" ozval se leader skupiny Sunper Junior Leeteuk. "Tak jdeme." zakřičel na ostatní rapper EunHyuk. Kluci se oblékli do černých potrojů a řekli si, že nebudou hrát naostro a že budou hrát dokud nedojde barva a čas. Hřiště si pronajali na pět hodin a barvy měli vážně dost. Takže mohli hrát až do rána. Také tak se stalo. Ráno se sešli manažeři a koukali na svá barevná mužstva. Sundali si formální obleky a pozorovali toho druhého jak se svléká a pod oblečením má paintballovou výstroj. Jeden se začal zubit na druhého a už po sobě stříleli. Aby probudili své spící jednotky, tak si je brali místy jako štít. Sunggyu a Leeteuk byli vzhůru první, protože ti byli prvními štýty, které si manažeři dali před sebe. Kluci pak vzbudili zbytek a pokračovali ve hře, kterou nedohráli. Měli tam ještě jednou tolik barvy a tím pádem, hra ještě nezkončila. "Podle toho že nás nikdo nevyhodil, nikomu na času nesejde. Hraje se dál." křičel přes celé hřiště Leeteuk "Warrior." začal si zpívat manažer Super Juniorů. Všichni si začali zpívat s ním. Včetně skupiny Infinite. Nakonec se z paintballu stal takovej malej táboráček. U ohniště seděli a obědnali několik pizz. Každý minimálně jednu spořádal tím, jak celý večer a teď tak do poledne nejedli. Všichni byli barevní až to hezké nebylo a každý měl na sobě více než deset barev. Ještě u táboráčku s Pizzou si zpívali dokola a dokola písničku Warrior. Předtím při střílečce si vymysleli básničku kterou předříkával jeden a ostatní dopňovali. "Já jsem velký válečník." "A ty? Ty jsi zámečník." "Já všechny vás tu postřílim." "Barevní budete. Já se nemýlim." kluci se smáli jak jen to šlo ale problém největší byl to, že jim nešlo se přestat smát. Infinite si do této chvíle mysleli, že jsou divní, ale když viděli že se slavná skupina Super Junior také smějí všemu možnému a když jeden tak teda všichni, tak se smáli na celé kolo a když se Dongwoo začal smát tím svým smíchem, potom už bylo jasné, čemu se všichni smáli.

Say My Name

3. března 2014 v 22:03 | Janixka |  Infinite
Dongwoo si našel velmi blízkou známost. Přesto, že se někdy hádali a jeden s druhým se nepohodli, šlapalo jim to hezky a dobře. Bohužel, Dongwoo byl zvyklí na určité oslovení. A to jeho jménem. Jeho dívka byla zároveň i jejich fanynkou a tak jí snadno získal. Každé oslovení z její strany bylo "miláčku" "zlato" a podobné výrazy jaké panují ve vztahu. Dongwoo začínal být na nervy po poslední věci, která se mu stala. "Našla jsem si to na internetu, když jsi mi to nechtěl říct sám." Zašli na jídlo o kterém se vědělo v jejich skupině, že ho miluje Sungyeol. Potom zašli na film, který měl rád ze všeho nejvíc Hoya. A nakonec dne se šli učit francouštinu a je všude známé, že na jazyky je nejchytřejší Sunggyu a také se rád přiučí nové jazyky, fráze atd. Dongwoo toho začínal mít dost a potřeboval si s někým promluvit. Došel si doma pro všechny členy skupiny a ptal se jich na rady co by v této situaci dělali oni sami. "Dongwoo, tak to zkus nějak překousnout a ono se to třeba zlepší." Reagoval na jeho dotaz Sungyeol. "Nechci čekat na to, co ještě se může pokazit." "Tak zjisti co má ráda ona a překvap jí tím. Třeba i ona si pak začně všímat toho co ty máš ve skutečnosti rád a přestane spoléhat na internet." Radil Sunggyu. "To není špatná rada. To asi zkusím." Dongwoo byl nadšenej z této rady. "Já mám jednoduší nápad a hlavně je tak snadnej že nemůže selhat." Chlubil se Hoya. "Tak řekni tvůj nápad a přestaň nás napínat." Postrkoval ho L. "Snadno a jednoduše se jí zeptej, jak se jmenuješ. Podle toho co jSungyeol. si říkal tak tvů jméno nikdy neřekla. Podle toho že plní všechno co je napsaný na internetu a je to u nás znamená. Že ve skutečnosti neví kdo jsi." "Ale já jí od sebe nechci odehnat." "Dongwoo, takovejch ještě bude. Ona ti za to nestojí a hlavně se kvůli ní jen trápíš. Nechceš to ukončit?" Zeptal se chápavě Woohyun. "Máte pravdu. To zvládnu." přesvědčoval se Dongwoo. Když přišel z rande, kluci se dozvěděli další věci, kterými ho zahrnovala, jako například citronové bonbény, které miluje Sungjong. Dongwoo jich přinesl snad 5 balíčků. Další den tam s ním šel Hoya, jako jeho nejlepší kamarád a hlavně jako podpora. Dongwoo to pod dohledem Hoyi zvládl. Nezeptal se jí, protože by s tématem uhla jinam ale on jí to přikázal. "Řekni moje jméno!" Zatím to bral s klidem a dívka se z toho snažila všemožně vykroutit, ale Dongwoo se naštval a chytl ji za ruku a zopakoval příkaz. "Tak řekni zatraceně to moje jméno." Dívka možná spanikařila a možná tohle jméno měla stále na jazyku ale řekla "Sungjong." Dongwoo se na ni křivě podíval. Dívka tentokrát zpanikařila úplně a začala vyjmenovávat celou skupinu a jméno "Dongwoo" bylo až na konci. Dongwoo byl zklamanej a poslal ji hned do háje a Hoya na něj proto byl pyšnej, protože to zvládl a přesto že s ní byl 5 měsíců, dokázal se jí vzdát jako nic.

Black Cat

3. března 2014 v 22:02 | Janixka |  Infinite
"Ta kočka mi přeběhla přes cestu a já si myslel, že opravdu mě čeká už jen věčná smůla, ale začalo to hezky." popisoval svůj příběh L. "Druhý den, když jsem jel vlakem, jsem viděl jednu dívku, která mi byla strašně moc povědomá a tak jsem se na ni usmál, jakmile se na mě otočila. Po chvilce usmívání se na sebe a koukání po sobě tak, aby to ten druhý nevěděl se zvedla a já si myslel, že bude vystupovat, ale ona si šla sednout ke mě." "Ty máš ale štěstí." poznamenal Sungjong. "No a odkud jsi ji znal nebo koho ti připomínala? povídej, teď nemůžeš přestat." Dongwoo byl napnutý jeho vypravováním a byl nervůzní, při každé chvilce, kdy se nedozvěděl něco dalšího. "Chvíly jsme si povídali a pak jsem se jí zeptal na jméno." "Mý jméno ti asi nic neřekne, ale můžu ti říct, jak mi říkají přátelé." "Já jsem jen přikývl, ať mi to poví ale ona to začala natahovat." "Je to takový neobvyklí a navíc je to mužskýho rodu, takže máš zákaz se smát a hlavně nesmíš být nějak zaskočený že to moc dobře znáš a..." Dongwoo mohl v tu chvíly vyletět z kůže. "Tak už to řekni." byl Dongwoo netrpělivý. "Dongwoo, přestaň do toho skákat a on nám to poví." poznamenal Sunggyu. "řekla. Já jsem Phoenix. Proč jsi za mnou nepřišel rovnou? Ty sis nebyl jistej kam mě můžeš zařadit co?" "Jo asi tak. Hlavně jsem pak pochyboval o tom že by jsi to byla ty. Neviděl jsem tě už tak dlouho a ještě k tomu ty bydlíš úplně někde jinde tak se mi nediv." "A tím to vlastně zkončilo, není už co by vám řekl." ozval se ze dveří hlas všem dobře známí. Všichni poznali ten hlas a jelikož všichni ho chtěli říct, tak se na sebe jen podívali a odstartovali si hlasité "Phoenixi." Kluci byli rádi že ji po dlouhé době zase vidí a hned ji připravili postel a všechno co bude potřebovat, když tu zůstane přes noc. "A je vidět že ta černá kočka přes cestu nenosí v našem případě smůlu ale spíš nám přináší Phoenixe." Když mi jednou taky přeběhla černá kočka přes cestu, taky jsem se potkal s Phoenixem. Viděl jsem ji na našem koncertu a pěkně to tam rozjížděla." Přidal se i doteď mlčící Hoya. "Tak smůla, nebo štěstí?" zeptala se Phoenix. "Samozřejmě že štěstí." řekl Sunggyu aby Phoenix věděla, že ji mají všichni rádi. Kluci jen kývali na souhlas.

In The Club

3. března 2014 v 22:01 | Janixka |  Infinite
""Vše co se tady stalo, tady zůstane." To mi opakovala stále dokola a já s tím nemohl vůbec nic dělat. Bylo mi to líto ale na jednu stranu, každý okamžik, kdy jsem s ní byl, byl vyjímečný. Nikdy jsem toho nelitoval a často mám chuť to vrátit zpět." Kluci se četli denníčky každýho z členů a pak došli na Sungyeola. "A byla aspoň hezká?" zeptal se zvědavě Sungjong. "Bylo to to nejhezčí stvoření který jsem kdy potkal a poznal. Škoda, že to bylo jen na chvilku. Po dobu té noci a jinak jsem ji nepotkal. Když jsem ji potkal den potom co jsme se seznámili v klubu, řekla mi že co bylo tam, to tam zůstane a že ji moc často potkávat nebudu že přes den spíš spí a v noci paří, ale jsou také vyjímky." "Myslíš na ní ještě teď?" zeptal se smutně Sunggyu. "Denodeně." odpověď od Sungyeola byla naprosto vyčerpávající. Nic jiného ani říct nemusel. K té stránce byla přiložena fotografie a tak se kluci rozhodli, že když jim zbývá poslední týden do Sungyeolových narozenin, tak že ji přivedou na oslavu, a nebo bude oslava v klubu. Nejlépe obojí. Kluci celý týden sháněli tu dívku a pokaždé je poslali na jinou adresu. "Buď jí všichni kryjou, že má problém s policií a nebo se často stěhuje." poznamenal Woohyun. "Na tom ale možná něco bude. Proto se s ním nechtěla vybavovat, aby neměl problém s policií taky." přidal se Dongwoo se svým postřehem. "Na tom opravdu něco bude." Souhlasil i Hoya. Kluci se ale nevzdávali a po dlouhém pátrání dívku konečně našli. Vážně měla problémy s policií a tak se o to kluci postarali. Zaplatili to, co ona byla dlužná. Přesto že to byla vysoká částka, za jejich kamaráda jim to stálo. Večer v den Sungyeolových narozenin někdo zazvonil u dveří. Kluci řekli oslavenci, aby šel otevřít, že je to k jeho narozeninovému dárku. Sungyeol tedy otevřel dveře a viděl svou dívku z klubu. "Ahoj Sungyeole. Všechno nejlepší. Sluší ti to, tak půjdem kluci?" zakřičela přes místnost na ostatní, kteří se chystali. Postupně začali chodit ke dveřím a poté společně vyrazili. Zavázali Sungyeolovi oči a vedli ho směrem do klubu. Když uvnitř Sungyeolovi sundali pásku byl překvapen ale nevydrželo mu to příliš dlouho. Dívka ho hned vytáhla tancovat a dopadlo to tak, že si Sungyeol napsal do Denníčku. "Nejlepší narozeniny ze všech."

Následky

3. března 2014 v 22:01 | Janixka |  Infinite
Stejně jako každý normální lidé kluci měli své mouchy. Nikdo z nich nebyl ani není dokonalý ale snaží se to změnit. Každý z nich alespoň jednou zalhal a nebo tzv. "neřekl pravdu". Všechny lži se ale trestají, od těch největších s největšími tresty. L zůstal jednou doma sám a byl z toho celý mimo. Ten den měl narozeniny a nemyslel si že na to všichni zapomněli. Když si uvařil jídlo a ostatní pořád nikde, rozhodl se velice snadno co bude dělat. "Uteču odtud. Když mě tu nechtějí a nevzpomenou si ani na můj velký den, tak já s nimi už nechci mít nic společného. Za své činy budou mít na místě následky." Na vycházku ani na útek ale nezvolil zrovna dobrý den. Venku sněžilo a byla opravdu velká zima. Práskl dveřmi a dal se na odchod. Když všichni přišli domu, šli neslyšně a namířili si to k jeho pokoji, když ho nikde neviděli. Otevřeli dveře a zakřičeli "Všechno nejlepší". Ale L nebyl ani tam. Sunggyu se rozhodl mu zavolat. L se ale rozhodl utéct se vší parádou. Telefoon nechal doma aby se s ním nemohli jakkoli spojit, pokud ho nenajdou. L si byl jistý, že ostatní nevědí kam šel. Ale Sungjong byl nejmladší a tak se o něj všichni ostatní starali nejvíce ze všech. Každý z nich Sungjonga vzal alespoň jednou na své tajné místo a Sungjong si byl jistý že ma L bude. Došli na to mrazivé místo a viděli tam promrzlího L. Jen tam tak seděl v koutě pod mostem, kam tak rád chodí přemýšlet. Mrzl tam jen v tričku a kluci hned za ním běželi aby ho alespoň trochu zahřáli. L ale jejich pomoc odmítal a snažil se od nich dostat co nejdál., ale jak byl zmrzlí tak se mu to nedařilo. Nakonec se shodli na nazoru že ho jeden vezme na záda a ostatní ho budou přidržovat. "Já s vámi nikam nejdu. Za tyhle následky si můžete sami." ozval se L. "Následky čeho?" zeptal se slušně Sungjong. "Nechali jste mě tam celý den samotnýho a nejsem to jen já, kdo prožívá narozeniny všech. Ale jen na ty moje jste se museli vykašlat." Odpověděl naštvaný a zmrzlí L téměř už bez hlasu. "Jenže my na tebe nekašleme. Až dneska jsi nám svým chováním ukázal, co si opravdu přeješ k narozeninám. Tak jsme nechali dárky doma a šli jsme koupit jiný." připojil se k jejich konverzaci i Sunggyu. "Nemáš se čeho bát. My na tebe nezapomněli a už vůbec jsme se na tebe nevykašlali." upozornil ho Woohyun. "To jsme celý den v plánu neměli Myunsooíčku." připojil se i s mrknutím oka Dongwoo. "L, netušili jsme že tam budeme tak dlouho a že tě napadne utéct. Jen jsme ti chtěli koupit něco co budeš zaručeně chtít. A u tohohle jsme měli nemalou jistotu." řekl do kroužku něco i Hoya. "Tak co L? Budeš rozumnej a půjdeš s náma domů, do tepla, rodinný pohody a dobrý nálady oslavovat tvůj další velký den?" zeptal se Sungyeol. "Ne!" vyhrkl L. "Je to přece náš velký den." usmál se na kamarády a objal je za ramena a postupně se sformovali do kroužku. Všichni si stoupli vedle sebe a všichni vedle sebe kráčeli vstříc domovu. "A jaký je následek toho, že ty jsi utekl?" zeptal se pobaveně Dongwoo. "Když už řešíme ty následky." dodal k řeči Dongwooa i svou část Sunggyu. L najednou kýchl. "Asi jsem chytil rýmu. To bude ten následek." podíval se na kluky a začal se smát spolu s ostatními.

Dohady O Choreografii

3. března 2014 v 22:00 | Janixka |  Infinite
L a Hoya jednou řešili nové kroky, které měli být pokračováním v jejich choreografii k jejich nové písničce The Chaser. "Já jsem udělal choreografii až sem a ty najednou tam chceš něco vložit?!" ozval se Hoya a začal na L křičet. Jo chci tam něco vložit, protože si pořád jen ztěžuješ, že tohle za tebe nikdo neudělá a že jsi na všechno sám." začal křičet opětovně i L. "dobře" vyhrkl Hoya svůj konečný názor a celou choreografii nechal na něm. Odešel si užívat zaslouženého odpočinku, který si zrovna dopřávali i ostatní. Jen L měl za úkol pracovat. Po pár minutách ho to ale přestalo bavit a začínal přemýšlet nad blbostma. vzdal to a veškeré své nápady, které měl zapsány na papíře zahodil a válely se po celé místnosti. Přišel k tomu, o něco málo trpělivější Woohyn a koukal na to, co tam L za celých 30 minut vymyslel. "Nápady to nejsou špatný ale nepokryjou celej tanec." myslel si Woohyun a začal zapisovat na téže papír i své nápady. Po 45 minutách to také vzdal s nervama v kýbly. Hoya nevydržel polehávat moc dlouho, protože jako jeden z mála, byl zvyklí pracovat, mezitím co ostatní leží. Když šel zpět do tělocvičny, divil se že tam u toho sedí zrovna Dongwoo. Ten který nerad dělá cokoli s papírama sedí dobrovolně u hromady válejících se papírů na zemi. Hoya ho chvíly pozoroval a viděl tam přicházet ke klavíru Sunggyua a Sungjonga. "Co si po nás chtěl?" zeptal se mile s úsměvem Sungjong. "Sedněte si oba za jeden klavír a budete hrát, to co jsem vám napsal. Netuším jak to bude znít, ale něco jsem sesmolil." Zasmál se Dongwoo na své nevěřícně koukající kamarády. Kluci začali hrát a po chvíly hraní Dongwoo začal rappovat část, kterou si připravil. "Takhle by to mělo být pořád, ne že to všechno necháme na Hoyovi. Dozvěděl jsem se, proč se tu s L hádali a šel jsem sem hned jak to šlo. Tedy po L, Woohyunovi a po Sungyeolovi. Vždycky to necháváme na něm ale ani on nemá žádnou inspiraci, proto by jsme mu mohli alespoň takhle pomáhat. Co vy na to?" mezítím tam přišli i ostatní členi a všichni mu kývly na jeho logickou úvahu. Hoya při delším poslouchání jejich písně začal tancovat a vymýšlet choreografii s pomocí inspirace, kterou mu dodávala nová hudba a rap Dongwoa. Kluci se podívali za sebe, protože slyšeli šoupající se podrážky bot o podlahu. Koukali na Hoyu, jak se zavřenýma očima tancuje tanec a prvky, které ještě od něj neviděli. Hoya do toho dával celé své srdce i duši a když kluci přestali hrát a dongwoo přestal rappovat všichni se na sebe podívali a pak znovu upoutali svou pozornost na Hoyu. "Co to tu děláš?" zeptal se Sungyeol. "Tancuju, co bys řekl že dělám." odvětil stále nabroušený Hoya a odešel. "Když si nevážíte mý práce, tak tu vůbec nemusím být." Urazil se. "Ale nikdo neřekl že si tvý práce a tebe osobně nevážíme. My jsme jen zaskočeni, protože tyhle pohyby jsme od tebe ještě neviděli. Že takhle tancuje breakdance Dongwoo na to jsme zvyklí, ale když nás to naučíš, tak to bude vážně skvělá choreografie, a Dongwoovův rap tam přidáme taky. Je to docela dobrý." Vysvětlil Sunggyu nechápajícímu Hoyovi situaci. Hoya a Dongwoo se na sebe podívali a usmáli se. Začali oba tancovat jak zběsilí. "Dongwoo!" Zastavil je Sunggyu. "Jak tebe napadlo to co jsi napsal a tvý nápady co vidím na tu choreografii taky nejsou špatné. Ty, který nerad děláš s papírama? Jak si tohle mám vysvětlit?" zeptal se se smíchem v očích Sunggyu. "Rodina se nenechává ve štichu, to jsem pochopil a doufám že jsme to pochopili všichni. Protože zejtra máme na programu novou písničku do alba. Dobře se vyspěte, protože zítra budeme pracovat všichni spolu na choreografii a slovech. Není snad lepší když to delá víc lidí? Vím že je to otrava lae je to tak." Všichni na něj koukali s otevřenou pusou a nedokázali je zavřít přes všechen ten údiv co vycházel z jejich tváří. Dongwoo se musel pochválit, protože tohle se mu nepovede každý den, aby někoho dostal úplně mimo sebe. Přes všechny pro a proti se druhý den sešli a pracovali spolu. A od té doby nikdo nenechá nikoho ve štichu, ikdyž je to nudná práce s papírama. :D

Yes I Am

3. března 2014 v 22:00 | Janixka |  Infinite
Hoya se rozhodl pokračovat ve svém studiu a tak se přihlásil do školy. Během týdne mohl hned nastoupit a když probíhala výuka častá otázka zněla. "Nejste vy Hoya z Infinite?" Nemínil lhát a tak odpovídal pokaždé pravdivě. "Ano, to jsem." Byl na to hrdý a neměl důvod skrývat se. Po každé hodině ale čekali žáci i učitelé na autogramy, ale to už se Hoyovi nezamlouvalo, chtěl jen studovat a nemít už tolik problémů s tím, kdo vlastně je. Doufal, že ho všichni přijmou jako obyčejného studenta, ale v každé škole ve které si to Hoya zkusil se našli pouze 2 nebo 3 takový, kterým byl jeho druhý život ukradený. Hoya se tedy rozhodl jít na poslední školu, a jestli ho tam přijmou jako na těchto školách tak se na další vzdělání vykašle. Na další škole se ho také všichni ptali. "Nejste Vy Hoya z Infinite?" Ale Hoya na sebe tentokrát nijak neupozorňoval a rozhodl se svou identitu krýt a nedat najevo, svůj slavný život, ikdyž na něj byl právem hrdý. "Ne to nejsem já. Ale často mi to lidi říkají. Být jako on by byl můj sen." Hoya zalhal, aby si byl jistý svým dalším vzděláním a tím, že ho nikdo nebude soudit jen podle toho jak zpívá, rappuje, tancuje nebo jak mu to "sluší" na pódiu. Ale bude souzen podle toho, jako ostatní studenti v jeho věku a s určitým jménem na škole, kterou navštěvuje. Podle toho jak se oblíká a tak. Jedna dívka si ho stopla po škole a když všichni odcházeli, stáhla si Hoyu za ruku a chycení jeho kožené bundy stranou. "Ty jsi Hoya viď?" Hoya nestihl nic říci ale netvářil se nijak aby ji to nemusel vyvracet a ani aby ji to nepotvrdil. "Je mi to celkem jedno, ale nemam ráda, když mi někdo lže. Mohli by jsme být dobří přátelé, ale nechci ve vztazích, přátelských ani jiných lži a přetvářku. Hoya se nadechl. "Ano, to jsem." zopakoval svou častou frázi a dívka si oddychla a objala ho. "Dík že jsi upřímnej." Dala mu pusu na tvář a pak odběhla domu. Hoya si tímto byl jistý, že má kamarádku a možná časem bude i něco víc než jen přátelství. A stačila mu k tomu jen pravda kterou je vlastně zvyklí říkat. Klukům nelže a tak neměl problém říkat pravdu svý po čase nejlepší kamarádce a poté i své milé, krásné a skvělé přítelkyni.

Long Way

3. března 2014 v 21:59 | Janixka |  Infinite
"Počkat! Jak dlouho že pojedeme?" Ptal se Sungjong nevěřícně. "Přibližně dvacet hodin. A jestli to budeš chtít zopakovat ještě jednou, tak tě už asi vyhodím oknem." prohlásil manažer. "To jako pojedeme bez přestávky nebo co? Proč jsi z toho tak vystrašený Sungjongu, vždyť se určitě zastavíme na nějakou pauzu." uklidňoval Woohyun Sungjonga. "Ty jsi taky neposlouchal Woohyune viď?" zeptal se pobaveně Sunggyu. "Proč?" zeptal se nechápavě Woohyun. "Protože bylo řečeno, že jsme v eskluzu a že jsme přibližně před hodinou měli vyjet." převypravoval Sunggyu. V tom ho Woohyun přerušil. "No a?" Sunggyu se na chvilku zarazil a pak pokračoval. "No, a to znamená že budeme muset minimálně půl cesty prospat, aby se nám nechtělo moc brzo na záchod a nebudou ŽÁDNÝ zastávky." Sunggyu zdůraznil slovo "žádný" protože věděl, že by to znovu ani manažer opakovat nechtěl. Kluci si jen klepali na čelo, protože byli zvyklí, že v autě prostě neusnou. Když se dali na cestu a všichni byli v limuzíně, seděli naproti sobě a čekali na to, co ostatní vymyslí aby mohli konečně taky něco dělat. Kluci se tak nudili, že si začali zpívat. Prní byla písnička Paradise, potom The Chaser a potom střídali pomalý písničky s rychlíma a starší s novými. Manažer sice z nich začal pomalu vykvétat, ale snesl to. Nakonec byl manažer prvním a jediným, který tam v tom autě usl. Všichni ostatní si zpívali a společně s ochrankou si ze spícího manažera dělali srandu. Poslední žertík byl, že mu dali šlehačku na ruku a lechtali ho pod nosem, aby si tu šlehačku chrstl do tváře. To byl vydařený žertík. Tím se probudil manažer a postupně usínali kluci. "Pak že spát nebudete." usmíval se manažer na muže z ochranky a členy skupiny Infinite. Jeli přibližně dvacátou hodinu a manažer už byl nervózní. "Tohle nepřipomíná to místo, kde se máme sejít se skupinou Shinee." Začal šeptat manažer na řidiče. "Pane, sem nás navigovala GPSka." ozval se řidič. "Jste v cíli." oznámila žena z navigace. "Tak to pochybuji." ozval se manažer, vystoupil z auta a šel si sednout dopředu. "Ty blbečku, co to tam máš nastaveno, vždyť jsme jeli úplně na opačnou stranu a byla to trasa, která se má jet přibližně 12 hodin." začal opravdu křičet manažer až se z toho kluci probudili. "Ale..." začal Sunggyu. pokračoval Woohyun "Vždyť" Sungjong "Jsi" Hoya "Ji"Dongwoo se nad svým slovem zamyslel, aby to vyslovil správně "Naprogramoval" L "Ty" Sungyeol "Sám." ukončil myšlenku všech. Sunggyu se probral a koukal na sklíčeného řidiče a sám na manažera začal křičet. "Ty si tu vyskakuješ na neviného ale že by jsi se mu alespoň za to omluvil?"Hoya se přidal a pokračoval také zvýšeným hlasem. "Není to jeho chyba ale tvoje náš milí manažere." "Teď se mu omluv." zakřičel nejmladší Sungjong až se pod ním otřásala podlaha. Ochranka byla strachy bez sebe, protože takhle Sungjonga křičet ještě nikdy neslyšeli. Bylo to tvrdé a znělo to jako "To ti neprojde." Manažer se otočil a měl toho už plné zuby. "Tak ty si na mě budeš vyskakovat jo? Zrovna ty, od kterého jsem vždycky čekal pochopení a..." Sungjong manažera nenechal doříct jeho načatou hrubou větu. "Omluv se mu, nebo se mnou budeš mít potíže." vyhrožoval Sungjong. "Vážně? A jaké? Už se tě bojim." manažer nasadil takový tón, že Sungjonga to zvedlo ze sedačky, vystoupil ven a otevřel přední dveře z manažerovy strany. Ten na Sungjonga koukal jako na miniaturu, která mu nic neudělá a odejde. Sungjong se napřáhl a dal manažerovi pěstí. Kluci v tom vyrazili z auta aby Sungjonga podrželi, ale jak jeden z nich byl Dongwoo tak se ho Sungjong zeptal. "Říkal jsi že mám bránit ty, kteří za to stojí. Udělal jsem to dobře?" Dongwoo se usmál a pustil ho. Nakonec Sungjongovi potřásl rukou. "Naprosto na jedničku a podtrženou k tomu." Dongwoo mrkl na Sungjonga a sám šel k manažerovi. "Promiň, ale sám si o to říkáš svým blbým chováním." Dongwoo byl další, který manažerovi dal pěstí a tentokrát se manažerovi roztekla krev z nosu a měl naštíplý ret. Dongwoo ho vytáhl z auta a držel ho za límeček směrem k řidiči. "Ty víš, co chceme slyšet." upozornil ho Hoya se svou pěstí u jeho břicha. Manažer ze sebe nevydal ani hlásku a tak ho Hoya udeřil. "Omlouvám se." pípl manažer. "My to ale neslyšeli." upozornil ho Hoya znovu. "Omlouvám se. Je to moje vina." Omluva se přijímá." ozval se řidič. Sunggyu se nabídl, že bude řídit a sám je všechny doveze na místo střetu. Po deseti hodinách byli na místě, odkud původě vyjeli a potom řízení převzal Woohyun. Vzadu na manažera dávali pozor ostatní a Sungjong byl rád, že řidič se prospal a Dongwoo a Hoya sledovali manažera, který postupně také usínal. Byli za to rádi, protože to znamenalo, že jim alespoň na pár hodin dá pokoj.

Nemilé Překvapení

3. března 2014 v 21:58 | Janixka |  Infinite
"To jsem vám jednou jel vlakem, po dlouhý době, protože už mě začalo unavovat, že jsem pořád pod dozorem manažera a ostatních. Tak jsem se vydal domů za mámou a tátou a chtěl jsem jet úplně sám, tak jsem se vytratil ze zkušebny a odjel jsem aniž by si toho někdo všiml. Když jsem přijel domu, všichni byli nadšení, že jsem konečně doma a sám bez dozoru. Byli na mě pyšní, jako kdyby mě v tu chvíly učili jezdit samotnýho. Měl jsem pocit, jakoby všichni zůstali stát a zírat jen na mě. Přitom jsme začali zase normálně fungovat jako rodina. Při cestě zpátky se ale něco stalo. Sedl jsem si na místo, které bylo z poloviny obsazené jednou dívkou. Tu holku jsem znal moc dobře. Chvíly jsme spolu chodili ale ona si vždy do mého srdce znovu a znovu našla cestu a hledala ji znovu. Myslel jsem že tam s ní umřu. V životě mi nikdo tolik nepodlézal a nebo jsem si toho tolik nikdy nevšímal. Bylo to děsný." Vyprávěl Sungyeol. "A co jsi udělal? Řekl jsi ji něco?" zeotal se zvědavě Sunggyu. "Nebo jsi vyskočil z jedoucího vlaku a dopadl jsi do klece v zoo s tygrama a pak jsi bojoval o život?" dělal si z toho srandu Dongwoo. "Nechte toho, a nechte ho to doříct. Mě zajímá jak to dopadne, jestli nakonec byli zase spolu nebo jí něco řekl." okřiknul je Sungjong, který vyprávění Sungyeola hltal jedním dechem. "Děkuju Sungjongu. "Řekl jsem jí, že už to zkoušet nebudu, že to mezi námi nemá budoucnost. Ona se na mě tak podívala a nechápala co to říkám, ani jsem se nenadál a seděla mi na klíně. Nechápala to. Sundal jsem ji ze sebe a pak se objevil kluk, se kterým mě jednou podvedla. Otočil jsem se a řekl jsem. Myslíš si že ti padnu kolem krku? Já si moc dobře pamatuju co jsi mi provedla. A to že tu je a jde směrem k nám mi hodně nahrává. A ona že to nebylo nic vážnýho a to já se už naštval a odešel jsem z vlaku. Byli jsme na zastávce, kde mi chybělo nějakejch 10 kiláků do hotelu tak jsem si řekl, že to dojdu. Ona ale vystoupila taky a celou dobu mě sledovala. Když jsem se blížil k hotelu, byla přímo za mnou. Otočil jsem se a protože mi to už lezlo slušně krkem, natáhl jsem jí jednu facku a pak ještě jednu z druhý strany. Rozbrečela se a běžela pryč. Po pár dnech se vrátila na to místo. Sešli jsme se tam a vrazila mi dvě facky. Ale neměla skoro žádnou sílu takže to bylo jako pohlazení. Jsi spokojená? zeptal jsem se jí a ona se otočila a šla pryč. Měl jsem takový malý "deja vu" ale bylo mi to jedno." "Tyjo." ozvali se všichni kluci. "Kdyby mě takhle pronásledovala nějaká holka tak to asi nerozdejchám." řekl Hoya výsměšně. V tu chvíly mu nahrály holky, které byli pod okny a volali jména všech členů Infinite. První byl Hoya a o to mu to udělalo víc dobře. Byl nad míru spokojený. "Uvědom si, že na takovou holku musíš stejně jako na fanynku a ona tě nechá. Uvědomí si, že jsi jinej a nechá tě v klidu odejít." Radil mu Woohyun. Sungyeol si jejich rady vzal k srdci a v dalších takových situacích dělal přesně to, co mu kluci radili. "Měli pravdu." Uvědomi si Sungyeol a šel dál spokojeně svým životem.